Jak jsme již avizovali, od 1. července 2021 vstoupila v platnost změna v podobě tzv. Náhradního výživného, která bude integrována do již tak složitého příkladu. Vše je podrobně vysvětleno v následujících krocích. 

Dotaz:

Prosím o modelaci výpočtu srážek ze mzdy v případě zaměstnance Petra, u něhož je uplatňována pouze nezabavitelná částka na povinného. Jeho čistá mzda v období zpracování mezd je ve výši 17 860 Kč a zároveň má níže uvedené evidované pohledávky s tím, že jsme k datu 20. 11. 2021 obdrželi navíc pohledávku Náhradního výživného ve výši 20 000 Kč ve vztahu k výživnému Báry.

Odpověď:

Čistá mzda (dále jen ČM) = 17 860 Kč

Zbytek ČM po odečtu Nezabavitelné částky na povinného = 17 860 - (7 872,25 zaokrouhleno na 7 873) = 9 987 Kč

Výše každé třetiny = 9 987/3 = 3 329 Kč

Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se musí odbavit nejprve pohledávky výživného (tam patří běžné, dlužné i náhradní výživné). Pokud na to svou výší druhá třetina nestačí, je nutné nejprve odbavit všechny pohledávky běžného výživného (běžné výživné je to, které má definovanou měsíční částku ke srážení). Ovšem ani na běžné výživné částka druhé třetiny v tomto příkladě kompletně nestačí. V takovém případě je nutné částku druhé třetiny (případně i částku zabavitelnou bez omezení, která se ale v tomto případě nevyskytuje) rozdělit poměrově vůči měsíčním výším běžného výživného. Tedy: 

(3329 / (1800 + 3000)) x 1800 ve prospěch běžného výživného Adama = 1 248 Kč

(3329 / (1800 + 3000)) x 3000 ve prospěch běžného výživného Báry = 2 081 Kč

Tím je druhá třetina kompletně alokována ve prospěch obou běžných výživných, ale umořila je jen z části. Na krytí dlužného výživného Báry a tím pádem ani na krytí náhradního výživného Báry nic z druhé třetiny nezbylo. 

POZOR! Protože jsou obě výživné (Adam i Bára) se stejným pořadím, musí se z první třetiny zbytku čisté mzdy opět umořovat současně. První třetina však na jejich kompletní krytí nestačí, a proto je potřeba je umořovat opět poměrově. Nikoli poměrově vůči běžným výživným, ale vůči celkovým výším výživných, stejně jako by tomu bylo u jakýchkoli jiných pohledávek.

Adamova celková výše výživného je 1 800 Kč. V případě Báry je to částka 70 169 Kč (3000 + 47169 + 20000). V daném případě se první třetina zbytku čisté mzdy (3 329 Kč) rozdělí poměrově takto:

Adam: (3329 / (1800 + 70169)) x 1800 = 83 Kč

Bára: (3329 / (1800 + 70169)) x 70169 = 3 246 Kč

Ve prospěch běžného výživného Adama bude alokováno celkem: 1248 + 83 = 1 331 Kč. Tím nastane situace, kdy vznikne dlužné výživné a při předpokladu srovnatelných příjmů povinného, začne v budoucnu toto dlužné výživné narůstat.

Ve prospěch běžného výživného Báry bude alokováno celých 3 000 Kč (běžné výživné bude v tomto období zcela umořeno), navíc dojde k snížení dlužného výživného o 2 327 Kč, protože taková byla zbývající částka z první třetiny zbytku čisté mzdy určena pro kytí dlužného výživného Báry. Na náhradní výživné se nedostane, protože z hlediska svého pořadí je pohledem první třetiny až na samotném chvostu všech pohledávak 6. v pořadí. Na zbývající pohledávky se pochopitelně rovněž nedostane.

V dalších obdobích zpracování mezd (při podobné výši čisté mzdy) bude docházet k tomu, že dlužné výživné na Adama bude narůstat a ruku v ruce s tím bude dlužné výživné na Báru klesat. Až se v jednom z budoucích období velikostně pro účely odbavení z první třetiny "potkají" a začnou se "ukrajovat" přibližně rovnoměrně, tak se obojí dlužné výživné umoří. Na náhradní výživné se dostat v první třetině nemůže - je poslední v pořadí. 

Až po vykrytí obou dlužných výživných (s předpokladem nadále trvajících běžných výživných), teprve dojde řada na pohledávku 2, na kterou půjde zbytek první třetiny po krytí běžných výživných. A co náhradní výživné? Na to se dostane řada z druhé třetiny zbytku čisté mzdy jedině tehdy, kdy alespoň jedno z běžných výživných již nebude aktivní, protože jen tehdy zbyde něco z druhé třetiny zbytku čisté mzdy. Anebo z první třetiny, ale až tehdy, kdy budou odbaveny všechny pohledávky před ním.