Příklad 1: Zaměstnanec má nařízenou karanténu od 1. prosince do 5. prosince a od 6. prosince do 23. prosince izolaci.

Řešení 1: Jedná se v tomto případě o jednu sociální událost (karanténa pokračuje izolací), a tedy zaměstnavatel poskytuje náhrady mezd od 1. do 14. prosince.

Jedná se o nový výklad platný od jara 2021 z důvodu poskytování příspěvku při karanténě a izolaci a platí i nadále.

Příklad 2: Zaměstnanec má běžnou DPN (angína) od 1. prosince do 5. prosince. Následně je mu nařízena karanténa od 6. prosince do 23. prosince.

Řešení 2: Půjde o dvě samostatné sociální události. Zaměstnavatel bude tedy poskytovat náhrady od 1. do 5. prosince za běžnou DPN a od 6. do 23. prosince další náhrady z titulu karantény.

Příklad 3: Zaměstnanec má běžnou DPN (angína) od 1. prosince do 5. prosince. Následně je mu nařízena izolace od 6. prosince do 23. prosince.

Řešení 3: Izolace je DPN, v tomto případě bude standardně aplikován §55 odst. 4) ZNP a půjde o jeden případ, jednu sociální událost. Kde zaměstnavatel po dobu 1. prosince až 5. prosince bude poskytovat náhrady mzdy z titulu DPN (angíny) a po dobu od 6. prosince do 14. prosince náhrady mzdy z titulu izolace (obojí v jednom stejném časovém okně prvních 14 kalendářních dní).

Příklad 4: Zaměstnanec má karanténu od 1. prosince do 14. prosince. Následně je mu nařízena další karanténa (znovu protože jeho dítě má covid) od 15. prosince do 28. prosince.

Řešení 4: Přesto, že na jaře letošního roku se jednalo o dvě samostatné sociální události s odvoláním na to, že: §55 odst. 4) ZNP se vztahuje na navazující dočasné pracovní neschopnosti a nikoli na navazující karantény, tak tomu najednou není a výklad se změnil a tuto situaci budeme hodnotit jako jednu sociální událost, tedy druhá karanténa navazuje na tu první jako pokračování.

Příklad 5: Zaměstnanec má karanténu od 1. prosince do 14. prosince a 6. prosince se mu stane úraz. Od 6. prosince do 30. prosince je na DPN z titulu úrazu. 

Řešení 5: Tato situace by neměla nastat, pokud ošetřující lékař učiní to, co je doporučeno ze strany Sdružení praktických lékařů, tedy převezme eNeschopenku z důvodu karantény, ohlásí změnu diagnózy a pokračuje ve vedení eNeschopenky z důvodu DPN. V takovém případě by zaměstnavatel vyplatil náhradu mzdy prvních 14 dnů a dál by se vyplácelo nemocenské. Pokud ovšem tato situace přesto nastane a ono je to takto posouzeno správně, dle mého názoru lépe než v předchozí větě, tak se bude aplikovat §48 odst. 2) ZNP a podobná, byť trochu skrytá právní úprava v §192 odst. 1) zákoníku práce a bude se vyplácet nejprve na základě sociální události, která nastala dříve a pak na základě sociální události, která nastala později, ale podpůrčí doba u druhé sociální události běží od jejího počátku. Takže náhrada mzdy od zaměstnavatele od 1. 12. do 14. 12. z důvodu karantény a od 15. 12. do 19. 12. z důvodu DPN a od 20. 12. nemocenské z důvodu DPN. Půjde tedy o dvě samostatné sociální události a jejich dvě samostatná časová okna prvních 14 kalendářních dní.

Pokud by karanténa v příkladu 5, byla o den delší tak by se z karantény za jeden den platilo nemocenské, a tedy potom by náhrada mzdy z titulu úrazu byla poskytována jen od 16. do 19. 12.

Příklad 6: Zaměstnanec má DPN z titulu úrazu od 1. prosince do 14. prosince a 6. prosince je mu nařízena karanténa do 19. prosince.

Řešení 6: Odpověď je obdobná jako v předchozím případě, akorát v obráceném pořadí DPN a pak karanténa. Pro tyto situace nemají KHS žádné doporučení, aby přebíraly již otevřenou eNeschopenku, takže by to mělo být tak, jak je uvedeno v příkladu. Akorát v případě, kdy by o karanténě rozhodoval lékař, tak by mohla nastat situace, kdy v rámci jedné eNeschopenky původní diagnózu úrazu změní na diagnózu karanténa a tuto situaci by s ním OSSZ řešila s tím, že výsledek je nejistý. 

Ve výše uvedeném příkladu by se jednalo o dvě samostatné sociální události.

Příklad 7: Zaměstnanec má karanténu od 1. prosince do 14. prosince a 10. prosince je mu nařízena další karanténa (protože jeho dítě má covid) a tato karanténa je nařízena až do 23. prosince.

Řešení 7: Tato situace by neměla nastat, další karanténa by měla být nařízena až po skončení původní karantény. Dle aktuálního výkladu půjde o jednu sociální událost!

Příklad 8: Zaměstnanec má karanténu od 1. prosince do 14. prosince a od 3. prosince má běžnou DPN (angína) a ta trvá do 10. prosince.

Řešení 8: Viz odpověď č. 5, ta situace je obdobná, mezi DPN z důvodu úrazu a DPN z důvodu nemoci v této rovině není rozdíl. Ano, přednost by měla náhrada mzdy z důvodu karantény a na základě DPN by se náhrada mzdy nevyplácela.

Podle §192 odst. 1) ZP Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci. DPN by v tomto smyslu byla tou jinou překážkou v práci, protože už náleží náhrada mzdy z důvodu karantény. Půjde o dvě samostatné události.