Dovolená, dovolená a pořád jen dovolená…

Od roku 2021 došlo k revoluci ve výpočtech dovolené, jejího čerpání i krácení. Od té chvíle sice polevil příliv dotazů ze strany mzdových účetních, ale rozhodně zcela neustal a není divu, je to problematika pro někoho stále „nová“ a pro jiného těžko pochopitelná. Musím ale konstatovat, že tato úprava se mi osobně z matematického hlediska líbí, a připadá mi ve srovnání s předchozí úpravou lepší, když pominu nárok na dovolenou u DPP a DPČ – tuto problematiku s přihlédnutím ke svému duševnímu zdraví nyní s dovolením vynechám. Zkusme v tomto příspěvku upozornit na ta nejzásadnější pravidla výpočtů nároku na dovolenou s důrazem na dovolenou řádnou.

Globální legislativní nároky na dovolenou uvedené v Zákoníku práce se výše uvedenou změnou nepohnuly. Stále platí, že minimální nárok na Dodatkovou dovolenou je (1 týden) a u dovolené Řádné se jedná o 4 týdny (pro komerční sféru), 5 týdnů (pro organizace odměňující platem) a 8 týdnů (pro akademické pracovníky).

Ovšem, a to je podstatné, u řádné dovolené již neexistuje tzv. dovolená za odpracované pracovní dny, tj. fáze nároku na dovolenou se zvláštním způsobem výpočtu do 60 odpracovaných pracovních dní.  Na to už vážně zapomeňte a nemotejte prosím princip za prvních 21 odpracovaných dní atd. do aktuálních výpočtů, nic takového už neexistuje! Zůstala nám tedy už jen dovolená za kalendářní rok, respektive její poměrná část, pokud pracovní poměr nebude trvat celý kalendářní rok.  

Zcela zásadní změnou je způsob výpočtu nároků na dovolenou. Nárok na dovolenou je od ledna 2021 opřen vždy o tzv. týdenní fond pracovní doby, která je zaměstnancům rozvržena do směn. Neplatí to u výše zmíněných DPP a DPČ, tam se jde vždy fikcí 20 hod/týden. Výsledný nárok na dovolenou je pak vyjádřen v hodinách. Vše se odvíjí, jak bylo uvedeno, od tzv. stanovené/zkrácené stanovené, respektive kratší TÝDENNÍ pracovní doby (dále jen TPD). 

Revoluce spočívá v tom, že nárok na dovolenou vzniká po celý rok de facto „přírůstkově“, a to po jedné dvaapadesátině celkového ročního nároku za každou odpracovanou (fiktivně odpracovanou) stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. Odpracovanou dobu představují doby, které nejsou sice reálným výkonem práce, ale pro účely dovolené se jako výkon práce posuzují. Na jejich výčtu se ve srovnání s lety předchozími nic nezměnilo. Jedná se o tyto rámcově vymezené doby:

• Mateřská dovolená, Rodičovská dovolená muže v době, kdy jinak náleží mateřská dovolená ženě
• Důležité osobní překážky uvedené v nařízení: č. 590/2006 Sb. (např.: pracovně-lékařská prohlídka, znemožnění cesty do práce, Svatba, Narození dítěte, Pohřeb, Přestěhování atd. )
• OČR, Dlouhodobé ošetřovné, Otcovská poporodní péče
• Pracovní úraz
• Překážky na straně zaměstnavatele (§207a, §208 a §209)
• Samotná doba čerpání dovolené řádné i dodatkové
• Dny, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za přesčas nebo náhradní volno za práci ve svátek
• Svátek - náhrada za svátek i případ, kdy se mzda/plat z důvodu svátku nekrátí

Výše uvedené doby vstupují do nároku na dovolenou bez jakýchkoli limitů stejně jako práce reálná.

Celkový roční nárok na dovolenou je pak vyjádřen v hodinách. Kolik hodin dovolené na kalendářní rok to ve skutečnosti bude, závisí na stanovené (zkrácené/kratší)* TPD a jejím odpracování. Jaký tedy bude nárok na řádnou dovolenou, pokud zaměstnanec odpracuje všechny rozvržené směny za celý rok v hodinách, při nároku na dovolenou 4 týdny/rok? 

*Níže uvedené pojmy a jejich znalost, by měla patřit do základních termínů slovníku pojmů mzdových účetních.

• Stanovená týdenní pracovní doba = Zákoníkem práce specifikovaný horní nepřekročitelný limit pro typ směnnosti provozu ve vyrovnávacím období v průměru na týden. 

• Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba = Zaměstnavatel může výše uvedený legislativní limit pro typ provozu na základě svého uvážení snížit (nikdy ne zvýšit) bez snižování mzdy. Tyto svoje „individuální“ zkrácené týdenní stanovené pracovní doby pak integruje v rámci kolektivní smlouvy, případně ve vnitřním předpisu. 

• Kratší týdenní pracovní doba = de facto určitý podíl ze stanovené, případně zkrácené stanovené týdenní pracovní doby. Lidově se užívá termínu "úvazek" (poloviční, třetinový atd.). Jedná se tedy o jakoukoliv sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, nižší než jsou výše uvedené. 

Podmínky, jenž musí být splněny, aby vznikl nárok na dovolenou - stručně

1. Pracovně právní vztah (dále jen PPV) musí trvat alespoň 4 týdny (jinými slovy 28 kal. dní), včetně přístupu skrze §216 odst.1) ZP.

Pokud výše uvedená podmínka splněna není, nemá za žádných okolností PPV nárok na dovolenou.

1. Aby nárok na dovolenou dále vznikl, musí zaměstnanec odpracovat pro účely dovolené alespoň 4násobek své TPD. Dále, protože je celý tento systém výpočtu nároku na dovolenou „přírůstkový“, mohou se doby, které se nepovažují standardně za výkon práce pohledem dovolené (např.: rodičovská dovolená, neplacené volno, běžná DPN atd.) do dovolené zahrnout, ale jen v takovém případě, kdy PPV má odpracováno (výkon práce pohledem dovolené) pro účely dovolené nejméně 12 celých násobků TPD. Tyto doby, jak bylo uvedeno (např.: rodičovská dovolená, neplacené volno, běžná DPN atd.), se ale nemohou do nároku na dovolenou zahrnout kompletně, ale jen do určitého limitu a ten je dán jako 20násobek TPD.

Příklady plných ročních nároku na dovolenou

Záleží na TPD, případně zkrácené TPD, případně kratší TPD.

• Nesměnný provoz - 40 hod/týden => 4 týdny x 40 = 160 hodin dovolené/rok 
• Dvousměnný provoz - 38,75 hod/týden => 4 x 38,75 = 155 hodin/rok
• Vícesměnný či nepřetržitý provoz - 37,5 hod/týden => 4 x 37,5 = 150 hodin/rok 
• Vícesměnný či nepřetržitý provoz - 37,5 hod/týden => 5 x 37,5 = 188 hodin/rok 
• Poloviční úvazek v nesměnném provozu = 20 hodin/týden  => 20 x 4 =  80 hodin/rok 
• Úvazek 4 hodiny/týden => 4 x 4 = 16 hodin/rok 

Poznámka: pokud by nárok na dovolenou nevyšel v celém čísle, zaokrouhlí se na hodiny směrem nahoru, to je vidět v tučně zvýrazněném řádku, kde matematicky vyjde 187,5 hod/rok, a to je třeba zaokrouhlit na 188 hodin/rok.

Zákoník práce tedy stále specifikuje minimální nárok na dovolenou v počtu týdnů, ale protože pak je vše vztaženo na TPD a hodiny, je třeba tento nárok přepočítat na hodinový.

Pokud organizace komerční sféry poskytovali "navíc" nad 4 týdny dovolené nějaký den či dva navíc atd., tedy ne celý týden, tak v takovém případě je zapotřebí adekvátně tento nárok, vyjádřený v počtu dní dovolené, přepočítat na týdenní nárok. Př.: Zaměstnavatel komerční sféry poskytoval jeden den dovolené nad legislativní rámec. Tento nárok se v jednotce týdnů vyjádří jako 4,2 týdne/rok. Tím bude princip výpočtu nároku na dovolenou konzistentní.

Příklady výpočtu nároku na řádnou dovolenou

Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako jedna dvaapadesátina celkového nároku za každou odpracovanou TPD. Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V kontextu nároku na dovolenou nás tedy budou zajímat čistě a jen odpracované doby překrývající se s těmito směnami (případně doby, jež jsou považovány za výkon práce, které se s těmito směnami překryjí – fiktivní odpracovaná doba). V žádném případě nás v kontextu nároku na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv. „nad fond“ u kratší pracovní doby.

Příklad 1:  

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2024 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. PPV trval více jak 28 kal. dní. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne? 

Řešení: 

Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, tak jeho nárok na dovolenou by činil 40 x 5 = 200 hodin/rok

Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží! Zaměstnanec tedy odpracoval 13 celých násobků jeho stanovené týdenní pracovní doby. 

Odpracoval 13násobek (40 hodin) + 9 hodin)

Nárok na dovolenou tedy bude = 13 x 200/52 = 50 hodin

Obdobný příklad jako výše jen s tzv. kratší týdenní pracovní dobou 

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2024 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. PPV trval alespoň 28 kal. dní. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne? 

Řešení: 

Pokud by zaměstnanec pracoval po celý rok v tomto rozvržení pracovní doby, tak by jeho nárok na dovolenou činil 30 x 5 = 150 hodin.

Zaměstnanec však pracoval pouze 396 hodin => 396/30 = 13 a zbytek 6

Odpracoval tedy 13násobek (30 hodin) + 6 hodin, ke zbytku se nikdy nepřihlíží

Nárok na dovolenou tedy bude = 13 x 150/52 = 37,5 po zaokrouhlení = 38 hodin (celkový nárok na dovolenou v hodinách se zaokrouhluje vždy na celé hodiny NAHORU)

Poznámka: Již to bylo uvedeno výše, aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí dobami výkonu práce odpracovat alespoň 4 násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby. Jedná se defacto o obdobný přístup k nároku na dovolenou, tak jak jsme jej znali i dříve v dovolené za odpracované dny, kde, aby vůbec nějaký nárok na dovolenou vznikl, bylo nutné, aby zaměstnanec odpracoval 21 pracovních dní. Ale na to jsme si slíbili, že už zapomeneme 😊.

Příklad 3: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2024 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru, jež trval 28 kalendářních dní odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů/rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?

Řešení: 

Pokud by pracoval celý rok v takovém rozvržení pracovní doby, tak by jeho nárok na dovolenou činil 37,5 x 5 = 187,5 hodin/rok, tuto hodnotu je nutné zaokrouhlit na hodinu směrem nahoru 188 hodin/rok.

Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodin => 142,5/37,5 = 3 a zbytek 30 

Zaměstnanec tedy neodpracoval alespoň 4násobek stanovené pracovní doby, a proto mu nevznikl žádný nárok na dovolenou. 

Příklad 4: Ukázka odpracovaných hodin (tedy dob výkonu práce, nejen práce reálné)

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2024 (PO) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4.ledna 2024 po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou). V rámci následné DPN byl neschopen do 28.ledna 2024 a 29.ledna po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené/rok? 

Řešení: 

Pokud by zaměstnanec pracoval v daném rozvržení po celý rok, tak by jeho nárok na dovolenou činil 40 x 4 = 160 hodin

Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1.1.) + 3 hodiny (4.1.) + 8 (29.1.) => 19 hodin

Doba DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce = 5 (4.1.) + 18x8 = 149 hodin

Dohromady odpracováno a fiktivně odpracováno = 168 hodin

168/40 = 4 týdny a 8 hod zbytek

Nárok na dovolenou tedy bude 4 x 160/52= 12,3 hod => 13 hodin

Příklad 5: Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 1.ledna 2024 (UT), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené / rok v kontextu roku 2024, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené? 

Řešení: 

Pokud by pracovala celý rok v dané týdenní pracovní době, tak její nárok na dovolenou by činil 40 x 4 = 160 hodin

Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 8 hodin (8 hodinami se kryje s harmonogramem směn)

Samotné čerpání řádné dovolené 160 hodin je také doba výkonu práce = (160 +8)/40 = 4

Nárok na dovolenou tedy bude 4 x 160/52= 12,3 hod => 13 hodin

Tolik ke zopakování úplných základů výpočtů. Zbývající záležitosti si nechám na školení, kde vše popíšu do absolutních detailů a na příkladech vážně delikatesních, to jste ještě neviděli 😊. Máte-li zájem rád vám vše vysvětlím na on-line školení, jež pořádá společnost Integra za 14 dní.

https://www.integracentrum.cz/dovolena-v-roce-2024-v-prikladech-2414

Ať se vám daří!   

Tomáš Smutný

Upozornění: Záznam čtyřhodinového online školení Zdaňování příjmů ze závislé činnosti 2024 a roční zúčtování daně 2023 si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz. Obsah školení naleznete zde.

                      Záznam pětihodinového online školení Rekapitulace všech legislativních změn pro rok 2024 v praktických příkladech si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz. Obsah školení naleznete zde.