Dotaz:

Ahoj Tome,

moje dcera ukončila bakalářský stupeň na denním studiu, na magisterský bude pokračovat už dálkově (kombinovaná forma). Jak je to v takovém případě s odvodem zdravotního pojištění? Tam už přestává být státní pojištěnec?

Samozřejmě půjde do práce, ale až od září, jde o přechodnou dobu (prázdniny), nebo teda asi srpen, státnice dělala v červnu, jestli jsem dobře pochopila, studentem je ještě následující měsíc po závěrečných zkouškách. A jak to bude vlastně pohledem daní z příjmů a uplatnění slevy na studenta/ daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě? 

Romana

Takové a jim podobné dotazy od vás dostávám poměrně často, a to logicky zejména v době prázdnin. Pojďme se na problematiku studentů v tomto článku podívat ze všech úhlů pohledu.

Studenti pohledem Zdravotního pojistného

Během studia na střední nebo vysoké škole má pojištěnec svůj pojistný vztah vůči zdravotní pojišťovně vyřešen.

Za studenty (§ 7 písm. a) ZVZP) je plátcem pojistného do dovršení 26 let věku stát jako za tzv. nezaopatrěné děti. V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobu, za kterou platí pojistné stát) je situace, kdy je mu méně jak 26 let a kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné* podle § 10 Zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U prezenční formy studia na střední škole je dítě vždy pohledem zdravotního pojistného osobou, za níž je plátcem pojistného stát, a to i přesto že by výdělečně činné bylo.

*Výdělečně činné znamená v lidské řeči nikoli to, že má student jakýkoli pracovněprávní vztah, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale to, že pracuje v rámci nemocensky pojištěného pracovněprávního vztahu. Tak například práce na základě DPP do 11 499 Kč měsíčně, nebo pracovní poměr, či DPČ běžící v režimu zaměstnání malého rozsahu s měsíčním příjmem do 4 499 Kč, nejsou v tomto směru výdělečnou činností a neznamenají tak ztrátu statutu „pojištěnec státu“.

S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců”. V § 7 odst. 1 Zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ZVZP) bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného i za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) ZVZP. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být postgraduální student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem* nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

* Tedy opět například situace, kdy by takový student byl zaměstnán v rámci DPP do 11 499 Kč/měsíc, nebo pracoval v rámci DPČ do 4 499 Kč/měsíc znamená, že není pohledem zdravotního pojistného zaměstnancem a zůstával by tedy nadále osobou za níž je plátcem pojistného stát. Pokud by ale byl zaměstnán v rámci pracovního poměru, tak se automaticky (datem nástupu do zaměstnání, jenž je specifikován v pracovní smlouvě) stává zaměstnancem a tím by vypadl z kategorie plátce pojistného stát.  

Všimli jste si rozdílů v obou výše uvedených kategoriích do 26 let a nad 26 let?

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby (protože je za ni plátcem pojistného stát) skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. „posledních prázdnin” po ukončení studia na střední škole). Jedná se o zvláštní režim, protože pokud dítě ve studiu dále již nepokračuje, např. letní prázdniny po ukončení studia na střední škole anebo kalendářní měsíc navazující na řádné ukončení studia na vysoké škole ukončené státní zkouškou, tak by mohl student po tuto dobu setrvat v kategorii pojištěnců státu, ale jen za předpokladu, že jeho výdělečná činnost ve smyslu § 10 zákona o státní sociální podpoře nebyla vykonávána po celý kalendářní měsíc, nebo dítě nemělo po celý měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, respektive nemělo výdělečnou činnost a nárok na tyto podpory na sebe nenavazující tak, že by trvaly po celý kalendářní měsíc.

Standardní prázdniny

Pokud student pokračuje ve studiu v dalších ročnících střední školy (stejně jako vyšší odborné školy), nebo je zapsán k dalšímu studiu na vysoké škole po konci střední školy, nebo pokračuje dalšími ročníky vysoké školy či dalším stupněm vysoké, je v době prázdnin (ne těch posledních) bez omezení v kategorii plátců pojistného stát. Toto neplatí pro níže popsaný případ studenta doktorského programu po dovršení 26. roku věku (tam jen za specifických podmínek), a též výše uvedené neplatí pro studenty střední školy nebo vyšší odborné školy v případě jiné než prezenční formy studia.

Posledním dnem ve „státní kategorii” je tedy u studenta den dovršení věku 26 let. Kdyby student dovršil 26 let věku kupříkladu dne 1. 6., má jedním dnem registrace jako osoba, za kterou platí pojistné stát, vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý kalendářní měsíc červen. Jestliže student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku a nejedná se o situaci doktorského studijního programu viz výše, pak platí, že pokud:

• není zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění,
• není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou,
• nepatří jinak mezi osoby, za které platí pojistné stát,

platí si pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2025 měsíční částka 2 808 Kč.

STUDENTI STARŠÍ 26 LET …

V tomto případě musíme rozlišit:

1. studenty starší 26 let, kteří nejsou „státními pojištěnci” v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání i v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností.

1. studenty doktorského studia starší 26 let, za které je plátcem pojistného stát při splnění podmínek definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP – viz výše.

Příklad č. 1

Student doktorského studia starší 26 let, splňující podmínky dané ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP je od 1. 6. 2025 zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s těmito příjmy:

květen: 4 499 Kč

červen: 4 499 Kč

červenec: 6 000 Kč

srpen: 8 000 Kč

září: 0 Kč

říjen + listopad + prosinec: příjem v každém měsíci 4 499 Kč.

Postup zaměstnavatele je následující:

- v měsících květnu a červnu není dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění (příjem je nižší než 4 500 Kč). Zaměstnavatel žádné povinnosti ve zdravotním pojištění neplní, zaměstnaný student je v obou měsících veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

- zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 7. a vzhledem k výši příjmu provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (dále jen MVZ) 20 800 Kč – pokud samozřejmě student nepatří do kategorie pojištěnců státu z jiného důvodu,

- v měsíci srpnu zaměstnání pokračuje a zaměstnavatel (obdobně jako v měsíci červenci) provádí dopočet do MVZ,

- protože příjem za měsíc září (a ani za listopad a prosinec) nedosáhl částky 4 500 Kč, oznámí zaměstnavatel ukončení zaměstnání k 31. 8.

Student se odhlásí ze „státní kategorie” k datu 31. 6. (protože se od dalšího dne stává zaměstnancem díky pojištěnému zaměstnání) a následně se pak do ní přihlásí k 1. 9. Alternativně může tuto oznamovací povinnost splnit i zaměstnavatel, jak je uvedeno v následujícím Příkladě č. 2.

V dalším textu se zaměřme na charakter výdělečné činnosti studenta a na jeho registraci v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

STUDENT JE ZAMĚSTNANCEM NEBO OSVČ PODLE § 5 PÍSM. A) A B) ZVZP

V této situaci není student osobou, za kterou platí pojistné stát a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ. Pořád je samozřejmě řeč o studentovi starším 26 let.

Příklad č. 2

Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovní poměr v částečném úvazku od 1. 3. 2025 do 30. 6. 2025 s měsíčním příjmem 11 000 Kč.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P” (k 1. 3.) a „O” (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, ukončení registrace ve „státní kategorii” (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F” k 28. 2. a „G” k 1. 7., ze zákona to však není povinnost zaměstnavatele.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát z nějakého jiného důvodu (například by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč, tedy jen reálně dosažený příjem.

STUDENT NENÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCEM NEBO OSVČ, TUDÍŽ JE NADÁLE OSOBOU, ZA KTEROU PLATÍ POJISTNÉ STÁT

Zaměstnání

Pojistné na zdravotní pojištění se neplatí tehdy, pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Splňuje-li tento student starší 26 let některou z výjimek, uvedených v  bodech 1. – 7. § 5 písm. a) ZVZP, je při takovém zaměstnání resp. příjmu nadále ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.

V dalších příkladech nevzniká pro zaměstnavatele studenta doktorského studia staršího 26 let povinnost platit pojistné, student tak při splnění zákonných podmínek nadále zůstává osobou, za kterou platí pojistné stát.

Příklad č. 3

Student doktorského studia starší 26 let má u jednoho a téhož zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 2 500 Kč a 1 900 Kč.

Řešení:

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není dosaženo rozhodné částky 4 500 Kč, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. Student je bez přerušení registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad č. 4

Student uzavřel s jedním zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na částku 4 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 400 Kč.

Řešení:

Protože není ani u jednoho zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 4 500 Kč v rámci DPČ, přičemž příjmy sečíst napříč všemi zaměstnavateli samozřejmě nelze, postupuje se stejně jako v příkladu č. 3. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění, pojištěnec má své zdravotní pojištění vyřešené.

Příklad č. 5

Studentka doktorského programu starší 26 let uzavřela s jedním zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na částku 8 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou dohodu o provedení práce s příjmem 11 000 Kč.

Řešení:

Protože není u žádného zaměstnavatele dosažena částka 11 500 Kč, postupuje se stejně jako v předcházejícím příkladu. Jelikož nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pojistné zaměstnavatelé neodvádějí a studentka je nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.

Příklad č. 6

V rámci jednoho kalendářního měsíce student doktorského studijního programu starší 26 let uzavřel u jednoho a téhož zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 400 Kč a dohodu o provedení práce na 11 400 Kč.

Řešení:

Jelikož se jedná o typově různé dohody, nelze příjmy pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění sečíst, každá se nachází ve své kategorii. Protože žádná z dohod výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění, nemají tyto pracovněprávní vztahy vliv na nepřetržité vedení studenta jako „státního pojištěnce” zaměstnavatel se nezabývá problematikou zdravotního pojištění.

Lze konstatovat, že při splnění výše uvedených podmínek, tedy když pojištěnec není ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ, může být (resp. je) registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP.

Vyživované dítě pro účely daní

„Podle § 35c a 35d ZDP uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě a podle § 38k odst. 4 písm. c) ZPD uvádí se celkový počet vyživovaných dětí žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, a současně se uvádí, na které děti uplatňuji daňové zvýhodnění ve výši náležící podle § 35c ZDP“.

Společně hospodařící domácnost je přitom definována v ustanovení § 21 odst. 4 zákona o daních z příjmů (nejedná se o trvalé bydliště, ale o společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby). Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (např. z důvodu studia na koleji, nemoci apod.).

Je-li ve společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, dohromady je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP (nikoliv tedy všechny děti, o které fakticky poplatník ve své domácnosti fakticky pečuje). Do úhrnného počtu nelze započítat například dítě zletilé, které se již nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, dítě družky z dřívějšího vztahu, vnouče, jehož rodiče mají dostatečné příjmy, apod.

V této souvislosti je vhodné uvést, že daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi za podmínek stanovených v zákoně pouze na dítě vyživované dle § 35c odst. 6 ZDP, tj. musí se jednat o vyživované dítě, které je v přímém vztahu k poplatníkovi (vlastní dítě, vnuk, osvojenec či dítě v péči nahrazující péči rodičů, anebo dítě druhého z manželů nebo partnerů podle zákona o registrovaném partnerství), příp. se může jednat o nárok odvozený od nároku manžela, či manželky (např. dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů jednomu z manželů).

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k daňovému zvýhodnění a následně uplatnění nároku (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) vždy posuzovat společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka, přičemž při samotném uplatnění nároku je nutné nejdříve vypořádat „děti společné” (které jsou vyživovanými u obou poplatníků) a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze pro jednoho z poplatníků (druha/družku), tzn. děti, na které uplatnit nárok na daňové zvýhodnění druhý z poplatníků nemůže.

Dle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely zákona považuje:

• dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
• počínaje rokem 2015 i dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, a dále
• jako doposud dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství), a
• vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Dostatečnými příjmy k uplatnění daňového zvýhodnění se přitom myslí částka alespoň ve výši šestinásobku aktuální minimální mzdy.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se dle Pokynu D-6 pak považuje:

• dítě osvojené,
• dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
• dítě, jehož rodič zemřel (též pokud zemřeli oba rodiče) a
• dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).

Pro výše uvedené dále musí platit, že za vyživované dítě se považuje dítě tehdy, pokud je:

• nezletilým dítětem – včetně měsíce kdy dovrší 18 let,
• zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, včetně měsíce kdy dovrší 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a zároveň:

• soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená),
• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Podle § 35c zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 ZDP), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“ následovně:

• na jedno dítě 15 204 Kč ročně,
• na druhé dítě 22 320 Kč ročně,
• na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně.

Hodnoty jsou platné k roku 2025.

Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d ZDP) dohromady. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jak se nárok na daňové zvýhodnění prokazuje?

Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného Prohlášení poplatníka prokazuje:

• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil, a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Jak je definována soustavná příprava na budoucí povolání?

Jak jsme si již řekli, soustavná příprava na budoucí povolání je podstatná jak pro daňové zvýhodnění na dítě, tak pro hodnocení příslušnosti takového dítěte v kategorii státních pojištěnců z pohledu zdravotního pojištění, bavíme-li se o studentech do 26 let věku. V úvodní části věnující se zdravotnímu pojistnému jsme to již rozebírali, tak to pojďme vzít ještě jednou a více do detailu.

Podle §12 odst. 1, písm. a (Zákon o státní sociální podpoře) je soustavná příprava dítěte na budoucí povolání definována jako:

• denní studium na středních škodách, přičemž za střední školu je považována i konzervatoř nebo vyšší odborná škola
• prezenční, kombinované, dálkové studium na vysokých školách v ČR (i za trvání pracovního poměru)
• pro oba případy, tedy pro SŠ i VŠ platí, že studium nesmí probíhat za trvání služebního poměru a student nesmí být vojákem z povolání
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením (§12 odst. 1, písm. b Zákonu o státní sociální podpoře)
• studium na zahraničních školách nebo v zahraničním vysokoškolském programu uskutečňovaném na území ČR, při splnění podmínek daných zákonem

Z toho vyplývá, že zaměstnanec, který se rozhodne rozšířit si vzdělání studiem na vysoké škole, splňuje definici soustavné přípravy na budoucí povolání a je tedy studentem se všemi dostupnými výhodami.

Studium střední školy

Studiem na střední škole se rozumí studium na středních školách, konzervatořích a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti. Při prezenční formě je běžné, že si studenti přivydělávají na tzv. „dohody“ – dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

I přes splnění základních podmínek však existují případy, ve kterých nárok na slevu na studenta zaniká. Smůlu tedy má:

• student, který studuje střední školu v jiné formě než v denní (tzn. studuje ji ve formě dálkové, distanční, večerní, kombinované) a zároveň je však v době studia výdělečné činný (výdělečně činný v tomto případě znamená: že mu vzniká účast na nemocenském pojištění – typicky tedy mimo příjmy na základě DPP a DPČ, i když i v rámci nich samozřejmě může být nemocensky pojištěn při dosažení hranic rozhodných příjmů pro účast na nemocenském pojistném)
• student střední školy v jiné než denní formě, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci
• student jakékoliv školy, který je ve služebním poměru – tady toto platí i pro vysoké školy

Mezi další důležité informace o studiu na střední škole patří i fakt, že studium začíná prvním dnem školního roku prvního ročníku, a zatímco letní prázdniny v průběhu studia se do doby studia započítávají, doba školních prázdnin (tzv. posledních prázdnin) navazující na ukončení studia do soustavné přípravy na budoucí povolání patří jen v případě, že:

• student nevykonával po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle §10 (podmínky pro výdělečnou činnost podle §10 Zákona o soc. podpoře – bylo účastno nemocenského pojištění v ČR, OSVČ – podle pravidel důchodového pojištění, nebo vykonává činnost v zahraničí za účelem dosažení zisku)
• student neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci
• na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu/rekvalifikaci v jeden měsíc vzájemně nenavazují tak, že trvají celý kalendářní měsíc
• poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru

Přičemž výdělečnou činností se rozumí:

• zaměstnání, ze kterého plyne účast na nemocenském pojištění, tj. zaměstnání se sjednaným hrubým příjmem dosahujícím alespoň 4 500 Kč měsíčně, případně zaměstnání malého rozsahu dosahujícího alespoň stejné částky, přičemž u dohod o provedení práce je tento limit nastaven na částku alespoň 11 500 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele,
• podnikání – výkon činnosti osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud je takto posouzeno pro účely důchodového pojištění,
• činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

V lidské řeči to znamená, že pokud chce  dotyčný zůstat studentem i po dobu posledních prázdnin, pak nesmí pracovat, účastnit se rekvalifikace, nebo pobírat podporu po dobu celého měsíce. Tato omezení však neplatí v případě, že se stane studentem VŠ v kalendářním roce, v němž ukončil soustavnou přípravu na SŠ – tedy v případě, že VŠ přímo navazuje na studium SŠ. Nezapomeňte, že podmínka služebního poměru stále trvá. Tzn. jakmile vstoupí dotyčný do služebního poměru, přestává být studentem.

V případě, že student úspěšně ukončí studium na střední škole a ve stejném kalendářním roce zahájí studium na vysoké škole, považuje se celé období od skončení studia na střední škole až po zahájení studia na vysoké škole za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání bez ohledu na to, zda v tomto období vykonává výdělečnou činnost či má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Student vysoké školy

Největším bonusem VŠ je, že studiem na VŠ se rozumí studium denní, dálkové, kombinované atd. Tedy je možné poměrně snadno kombinovat zaměstnání a statut studenta.

Studiem na VŠ se rozumí studium v bakalářském, magisterském, inženýrském a doktorském studijním programu a začíná dnem, kdy se student stal studentem VŠ a končí dnem, kdy student studium ukončí. Do doby studia se počítá také:

• kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na VŠ a dále kalendářní měsíc následující, pokud student nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost (tedy podobně jako u SŠ v době posledních prázdnin)
• doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se student stal studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium bezprostředně navazuje na ukončené studium, nejdéle však do 3 kalendářních měsíců následujících po ukončení studia na VŠ
• doba přerušení studia na VŠ, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená

Odpověď na dotaz:

Tvoje dcera je zapsána do dalšího (magisterského studia) na vysoké škole, to že je to dálková forma studia není v ničem dále podstatné, rozhodující je typ, ve tvém případě: magisterský studijní program a to, že je VŠ. Zcela jistě je pak tvoje dcera z pohledu zdravotního pojištění až do 26.let věku studentem z pohledu zdravotního pojištění a má tak svůj pojistný vztah vůči zdravotní pojišťovně vyřešen. To platí i pro prázdniny mezi koncem bakalářského studia a nástupem na magisterské studium. A nic na tom nemění ani jakákoli výdělečná činnost během prázdnin i během následného dálkového studia. Co se týče pohledu daní, platí to obdobně, tedy je možné, že si na ni můžeš uplatňovat daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě do 26 let věku a nic na tom opět nemění ani jakákoli její výdělečná činnost během prázdnin i během jejího dálkového studia.

                                                                                                                                                                                                                 Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Změny v mzdové agendě se zaměřením na Velkou FLEXI novelu Zákoníku práce v praktických příkladech + další záležitosti personální a mzdové agendy Spousty změn v pasážích Zákoníku práce, na které jste byli léta zvyklí se mění. Z mého pohledu jsou to ale změny ve skrze pozitivní. Pojďte se včas připravit na nová pravidla stanovování zkušebních dob, výpovědních lhůt, dovolené a dalších záležitostí. Pozor i v průběhu roku 2025 přijdou další důležité změny. Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.