Údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2026 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2026 a o zvýšení důchodů v roce 2026 jsou uvedeny v předpisu 365/2025 Sb., který nabývá účinnosti 1.1.2026.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

• Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 činí 46 278 Kč.
• Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 činí 1,0581

Z výše uvedených hodnot, respektive jejich vynásobením a zaokrouhlením výsledné částky na koruny směrem nahoru vychází jedna z podstatných „konstant“, která ovlivňuje celou řadu parametrických hodnot mzdové agendy a nazýváme ji „Průměrnou mzdou pro účely důchodového pojištění“.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění                                                                                                   

Z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu se stanoví průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2026 takto: 46 278 x 1,0581 = 48 966,75 Kč, zaokr. na korunu nahoru = 48 967 Kč

Redukční hranice nemocenského pojistného pro účely náhrady mzdy/platu/odměny při DPN

V §22 Zákona o nemocenském pojistném je uveden postup, kterým se kalkulují redukční hranice.

„V kalendářním roce činí

a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu,

b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice,

c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice;

částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to po výpočtu všech redukčních hranic podle písmen a) až c).

Od 1. ledna 2026 se tedy zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro stanovení výše náhrady mzdy/platu/odměny v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény. Jednotlivé redukční hranice se vypočítávají dle postupu uvedeného v § 22 Zákona o Nemocenském pojištění. Pro rok 2026 se tak bude jednat o:

První redukční hranice činí …………..1 633 Kč (1 522 Kč)

Druhá redukční hranice činí…………..2 449 Kč (2 328 Kč)

Třetí redukční hranice činí…………….4 897 Kč (4 656 Kč)

Údaje v závorkách jsou pro srovnání ty, které byly platné pro rok 2025.

Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN pro rok 2026

Výpočet náhrady mzdy/platu/odměny (průměrný výdělek v předchozím kalendářním čtvrtletí) a stanovení redukčních hranic v souladu s §192 ZP a s § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb.:

1. hranice               1 633 × 0,175 = 285,78 Kč

2. hranice               2 449 × 0,175 = 428,58 Kč

3. hranice               4 897 × 0,175 = 856,98 Kč

Do první redukční hranice se započte 90 %               257,21 Kč

Rozdíl mezi 1. a 2. redukční hranicí 60 %                   85,68 Kč

Rozdíl mezi 2. a 3. redukční hranicí 30 %                   128,52 Kč

Maximální redukovaný výdělek                                   471,41 Kč

Náhrada mzdy je za pracovní dny stanovena jako 60 % z redukovaného výdělku, tedy:

Maximální náhrada mzdy/platu/odměny, na kterou dotyčný dosáhne, je 60 % z 471,41 = 282,85 Kč / hod

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Od 1. ledna 2026 NEDOCHÁZÍ ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a hodnota zůstává na 4 500 Kč.

Proč? V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP”) se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Výpočet pro rok 2026: jedna desetina z částky 48 966,75 Kč činí 4896,675 Kč, po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu dolů 4 500 Kč.

Tato částka má trojí dopad:

1. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění a zároveň příjem při jehož dosažení je založena účast na nemocenském pojištění u zaměstnání malého rozsahu.
2. Rozhodný příjem pro účast na zdravotním pojištění u DPČ, zaměstnanců pečovatelské služby a členů družstva bez pracovně právního vztahu k družstvu (škrtnutý text představuje změnu pro rok 2026).
3. Hranice pro uplatnění srážkové daně při neučiněném prohlášení poplatníka k dani §6 odst. 4 b) Zákona o daních z příjmů u tzv. ostatních drobných příjmů.

Rozhodný příjem pro DPP od roku 2026

Výpočet částky rozhodného příjmu = 25% průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkoruny směrem dolů.

25% x 48 967 = 12 241,75 Kč po zaokrouhlení na pětisetkoruny dolů = 12 000 Kč

Nadále platí, že stejný rozhodný příjem u DPP je nastaven v oblasti zdravotního pojistného.

Stále platí, že tato částka představuje hranici pro uplatnění srážkové daně při neučiněném prohlášení poplatníka k dani §6 odst. 4 a) Zákona o daních z příjmů u ostatních drobných příjmů.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení od roku 2012 činí 48násobek průměrné mzdy a bude to tak i v roce 2026.

Pro rok 2026 činí maximální vyměřovací základ: 48 967 x 48 = 2 350 416 Kč

Připomeňme že na „chování“ maximálního vyměřovacího základu se nic v praxi nemění. Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné (sociální) odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 2 350 416 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude, a to ani za zaměstnance a ani za zaměstnavatele. Pokud by měl zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 2 350 416 Kč. Po skončení roku si pak požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své jednotlivé zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti

Částka průměrné mzdy má i vliv na zdanění příjmů ze závislé činnosti. Do částky 36násobku průměrné mzdy se odvádí daň z příjmů ve výši 15% a nad tuto hranici ve výši 23%. Pro rok 2026 to znamená částku 1 762 812 Kč. V roce 2026 tak bude sazba 15% použita u ročních příjmů do částky 1 762 812 Kč (48 967 x 36; v roce 2025 šlo o 1 676 052 Kč) a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.

Sazba daně 15% u měsíčních záloh se v roce 2026 použije u příjmu do 3násobku průměrné mzdy 146 901 Kč měsíčně (v roce 2025 to bylo do 139 671 Kč) a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23%.

Slevy na pojistném

Nezapomeňme prosím, že zde máme od 1.února 2024 předpis 216/2024 Sb., jenž přinesl podstatnou změnu v oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení ve vazbě na zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců. Detailněji popsáno zde.

Ve vazbě na průměrnou mzdu jsou v aparátu slev na pojistném dvě záležitosti.

Dle odstavce 3) §7a) zákona 589/1992 Sb. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud:

a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy.

Průměrná mzda

Jedná se o průměrnou mzdu pro účely důchodového pojistného (pro rok 2026 se bude jednat o 48 967 Kč) „1,5násobek Průměrné mzdy – důchodové pojištění“ pro rok 2026 půjde o 73 451 Kč, v roce 2025 šlo o 69 836 Kč) zaokrouhluje se na korunu nahoru. Údaj bude představovat strop, a tedy maximální možnou částku, kterou může dotyčný obdržet ve všech vyměřovacích základech sociálního pojistného všech svých pracovních poměrů v daném měsíci u zaměstnavatele. Pokud by částku v daném měsíci překročil, nebude moci zaměstnavatel slevu na zaměstnance v tomto měsíci uplatnit. To ale neznamená, že by jej zaměstnavatel odhlašoval u ČSSZ z uplatnění slevy. Jednoduše například jen tento měsíc slevu neuplatní, protože zaměstnanec vybočil z definovaných mantinelů. Výše uvedený strop platí pro všechny skupiny zaměstnanců včetně osob mladších 21 let.

Vyměřovací základ přepočtený na hodinu

1,15 % z průměrné mzdy = 1,15 % x 48 967 = 564 Kč/hod – zaokrouhluje se na korunu nahoru (v roce 2025 šlo o 536 Kč/hod).

                                                                                                                                                                                                                 Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Jednotné Měsíční Hlášení Zaměstnavatele (JMHZ)  Na obzoru je nový „super výkaz“, který zaměstnavatel bude muset zasílat každý měsíc na ČSSZ. Pojďte se s námi na tuto změnu připravit. Záznam bude k dispozici od 21. 10. 2025. Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.