Ve Sbírce zákonů se objevil dne 22. 7. 2022 předpis č. 216/2022 Sb., jenž přináší podstatnou změnu v oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a jenž nabývá účinnosti dne 1. 2. 2023.

Hrubé obrysy:

Pokud by zaměstnavatel na 8 až 30 hodin týdně zaměstnal rodiče mladších dětí, nezaměstnané či lidi před penzí, mohl by z jejich výdělků odvádět pojistné nově 19,8 % namísto 24,8 %. Stát chce docílit vyšší zaměstnanosti v případě zaměstnání v pracovních poměrech, a to u určitých skupin zaměstnanců a zejména pak při zaměstnání těchto zaměstnanců v kratší pracovní době, a přichází tak se změnou: snížení o 5 % odvodu soc. pojistného stran zaměstnavatele z vyměřovacích základů takových zaměstnanců. 

Zaměstnavatel ze zaměstnancova výdělku odvádí aktuálně na důchody 21,5 %, na nemocenské pojistné 2,1 % a na politiku zaměstnanosti 1,2 %, dohromady tedy 24,8 %. Zaměstnanci je pak ze základu strženo 6,5 %. Podle výše uvedené novely nižší pojistné bude moci využít zaměstnavatel u kratších úvazků pro rodiče dětí do deseti let, pečující o postižené do deseti let, studenty, nezaměstnané déle než rok, lidi na rekvalifikaci, handicapované, pracovníky nad 55 let a pro mladší 21 let bez vazby na kratší úvazky.

Pojďme se na problematiku zaměřit v detailu a celé její šíři, a to pohledem nejzásadnějších §§ tohoto zákona. To, co je níže psáno kurzívou, je text zákona, zatímco ostatní texty představují komentáře autora. 

§ 7a

Odst. (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který:

a) je starší 55 let,

b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,

c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,

d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění

e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti

f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo

g) je mladší 21 let

Z výše uvedeného stejně jako z následujících ustanovení vyplývá, že nárok na slevu, stejně jako kontrola specifických podmínek, které budou dále popsány, se týká jen a pouze zaměstnání v pracovních nebo služebních poměrech (dále bude v textu používáno pro jednoduchost pouze pracovní poměr, ale vše platí dle identických podmínek i pro poměr služební). Nelze tedy o slevu žádat, natož ji uplatňovat u zaměstnání na základě DPP nebo DPČ, byť by se jednalo o zaměstnání nemocensky pojištěná. Stejně tak nelze slevu uplatnit například u členů statutárních orgánů nebo jiných typů zaměstnání.

Alespoň jedna z výše uvedených podmínek a) až g) musí platit po celý měsíc, respektive celou existenci pracovního poměru, pro případ, že dotyčnému zaměstnanci pracovní poměr v průběhu období začíná nebo končí. Pochopitelně není na škodu, že od určitého okamžiku přestává platit jedna z podmínek, ale začne platit jiná nebo se podmínky překrývají a podobně. 

Příklad: Zaměstnanec v pracovním poměru pečuje o dítě do 10 let věku od začátku roku 2023 do dne 15. února a zároveň má dne 14. února 55. narozeniny. Pak budou podmínky pro slevu splněny po celý měsíc únor, protože od 1. února do 15. února pečuje a od 16. února dále je starším 55 let.

K bodu d): vypadá to na první pohled, že na stejná pravidla, jež známe z oblasti daní a daňového zvýhodnění na dítě (případně slevy na studenta), jenž se soustavně připravuje na budoucí povolání. Ano, většina pravidel rozhodně sedí, nicméně ne všechna. Pro oblast daní využíváme §§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., kdežto zde je nutné se opírat o zákonitosti uvedené v §§ 21 až 23 zákona č. 155/1995 Sb. a pár podstatných rozdílů tam skutečně je. Pro účely slev na pojistném se musí jednat o studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia a prokazuje se potvrzením příslušné školy. Zatímco z oblasti daní víme, že pro účely slevy na studenta nebo daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě není forma vysokoškolského studia podstatná, tak tady hraje zcela zásadní roli! Pozor proto na potvrzení o studiu na vysokých školách bez uvedené formy studia. Jinak i zde jsme omezeni věkem 26 let u takového zaměstnance, jenž se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Pozor na věk

Pozor na věk u dítěte mladšího 10 let, zaměstnance staršího 55 let nebo zaměstnance mladšího 21 let apod. K tomuto tématu je letitý judikát, který se mi nedaří nyní bohužel nalézt. Nicméně i tak dle Občanského zákoníku platí, že: „nabývá-li právo v určitý den, nabude na platnosti počátkem tohoto dne (myšleno 0:00:00). Tj. například zletilý člověk nabude své zletilosti již první vteřinu dne, kdy má narozeniny. Tedy pokud má například zaměstnanec narozeniny posledního dne v měsíci, tak od tohoto dne dosáhl daného věku.

Příklad: Pokud zaměstnavatel uplatňuje slevu na zaměstnance mladšího 21 let a tento dosáhne dne například 31. března 2023 svých 21. narozenin, tak zaměstnavatel si na něj z výše uvedeného titulu slevu neuplatní, protože dotyčný nebyl po celý měsíc mladší 21 let (mladší byl jen po dobu 30 dní, ale 1 den tohoto období byl již ve věku 21 let).

Adekvátně a stejnou optikou se toto řeší například u osoby starší 55 let. Pokud bude mít dotyčný narozeniny druhého dne v měsíci, dejme tomu 2. března, pak 2. března dosáhne věku 55 let, ale po celý měsíc nebude starší jak 55 let. Pokud by měl narozeniny 1. března, pak by potřebné podmínce podle mého názoru vyhověno bylo, protože od 0:00:00 dne 1. března by už věku 55 let dosáhl, a každým dalším okamžikem by byl starší.

Pokud jde o osoby uvedené pod písmenem f), jedná se o všechny „typy“ OZP, TZP i OZZ. Zde však pozor na jednu výjimku uvedenou dále, platící pro organizace, jenž působí na chráněném trhu práce (chráněné dílny). Tyto organizace skrze výkaz nazvaný „Jmenný seznam zaměstnanců se ZP“ uplatňují příspěvky na zaměstnávání těchto osob od Úřadu práce. Zákonodárce nechce docílit dvojího zvýhodnění a tudíž buď to, či ono. Pokud dojde k uplatnění příspěvků, nelze uplatňovat slevu na pojistném. Pokud by však zmíněná organizace měla i jiné zaměstnance např. osoby mladší 21 let, které nejsou OZP, nebo osoby starší 55 let, které nejsou OZP atd., tak na ně je možné slevu pochopitelně uplatnit i u těchto firem.

Odst. (2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.

V prvé řadě si povšimněme, že bod g) ve výše uvedené vazbě na kratší pracovní dobu obsažen není. Což znamená, že u zaměstnání osob mladších 21 let nemusí zaměstnavatel hledět na výši sjednaného „úvazku“ v kontextu slevy vůbec. Klidně tedy může s takovým zaměstnancem sjednat pracovní poměr na kratší úvazek, než je 8 hod/týden nebo naopak vyšší než 30 hod/týden a o slevu na pojistném za splnění ostatních podmínek nepřijde. Co se týká samotné kratší pracovní doby a výše uvedených limitů je třeba zdůraznit, že se jedná o tzv. sjednanou kratší pracovní dobu dle Zákoníku práce, ze které pak vychází rozpis směn takového zaměstnance. Nejedná se o fakticky odpracovanou dobu, protože zaměstnanec může pracovat i kratší pracovní dobu na základě dohody se zaměstnavatelem nad rámec svého harmonogramu směn!

Pokud má dotyčný více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, uplatňuje se sleva jen u jediného zaměstnavatelem zvoleného pracovního poměru!

(3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud

1. úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,
2. úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,
3. odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,
4. zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
5. je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

Průměrná mzda

Jedná se o průměrnou mzdu pro účely důchodového pojistného (pro rok 2023 se bude jednat o 40 324 Kč) „1,5násobek Průměrné mzdy – důchodové pojištění“ pro rok 2023 půjde o 60 486 Kč). Údaj bude představovat strop, a tedy maximální možnou částku, kterou může dotyčný obdržet ve všech vyměřovacích základech sociálního pojistného všech svých pracovních poměrů v daném měsíci u zaměstnavatele. Pokud by částku v daném měsíci překročil, nebude moci zaměstnavatel slevu na zaměstnance v tomto měsíci uplatnit. To ale neznamená, že by jej zaměstnavatel odhlašoval u ČSSZ z uplatnění slevy. Jednoduše například jen tento měsíc slevu neuplatní, protože zaměstnanec vybočil z definovaných mantinelů. Výše uvedený strop platí pro všechny skupiny zaměstnanců včetně osob mladších 21 let.

Vyměřovací základ přepočtený na hodinu

Jak k tomuto limitu zákonodárce přišel? Když to popíšu jednoduše, platí, že když je 30 hodin/týden strop pro kratší pracovní dubu na týden a zároveň je strop i 1,5násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojistného, tím je zároveň daný i nepřekročitelný hodinový strop. Jak se tedy přepočtený vyměřovací základ na hodinu vypočte?

1,5 x 40 324 = 60 486 / (30 x 4,348) = 463,726 Kč/hod, kde 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci. Když se výše uvedené matematicky jinak vyjádří, tak je možné vzoreček zjednodušit na 1,15 % z průměrné mzdy = 1,15 % x 40 324 = 463,726 Kč/hod.

Mnohem komplikovanější je ale otázka, kterak se určí, jaké přepočtené hodinové sazby z vyměřovacího základu dotyčný v daném měsíci dosáhl. Zatímco určit, co je součástí čitatele, tedy samotného vyměřovacího základu, je věc „jednoduchá“, tak totéž nelze konstatovat o jmenovateli tohoto vzorce. Do čitatele se vezme to, co má dotyčný zaměstnanec v celkovém vyměřovacím základu sociálního pojištění za všechny pracovní poměry v daném měsíci, a toto se vydělí počtem všech „odpracovaných hodin“ (pozor, termín „Odpracované hodiny“ nebudou jen reálně odpracované hodiny, ale bude se jednat o takové doby, které i částkou přispívali do vyměřovacího základu. Proč? Protože součástí vyměřovacího základu jsou například i doby, za něž je zaměstnancům poskytována náhrada mzdy, která podléhá odvodu sociálního pojistného. Jmenujme alespoň několik nejčastějších: dovolená, návštěva lékaře, darování krve, vlastní svatba atd. Naopak např. náhrady mzdy (platu) v době DPN v prvních 14 dnech, protože nepodléhají odvodu sociálního pojištění, nebudou obsaženy v čitateli a nemohou tedy figurovat ani ve jmenovateli zlomku. S MPSV jsme si poměrně dlouho tuto pasáž vysvětlovali a postupně zpřesňovali, až se došlo k tomuto závěru:

Za odpracovanou dobu se považuje doba, v níž zaměstnanec vykonával práce, a bude se považovat i doba, v níž zaměstnanec nepracoval pro překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo z důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Za důležitou osobní překážku v práci se tedy bude považovat taková překážka, na kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy podle zvláštního zákona, která je započitatelná do vyměřovacího základu.

Za odpracované hodiny se budou proto považovat hodiny připadající na dobu pracovního volna, za které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy na základě právního předpisu, nikoliv na základě svého rozhodnutí nebo vnitropodnikového předpisu.  Za odpracované hodiny se nebudou považovat například hodiny v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy, protože tato náhrada se nezapočítává do vyměřovacího základu. K dobrovolnému navýšení náhrady mzdy v DPN se nepřihlíží, nejedná se o povinnost takové plnění poskytovat. Za odpracované hodiny se nebudou považovat například hodiny za pracovní volno, za které zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy dobrovolně, např. pracovní volno ze zdravotních důvodů, tzv. sick days a podobně.

Výše uvedený strop platí pro všechny skupiny zaměstnanců včetně osob mladších 21 let.

„Odpracované hodiny“ za měsíc

Další a nyní již poslední zásadní limit, vztažený nejen na reálně „rukama“ odpracované hodiny, ale i ty, které se dle Zákoníku práce považují za dobu výkonu práce. O které doby jde?

§ 348

(1) Za výkon práce se považuje doba

a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy;

b) dovolené;

c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek;

d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

Z výše uvedeného je patrné, že onou odpracovanou dobou je v tomto případě skoro vše kromě: neomluvené absence, nepříznivých povětrnostních vlivů, pracovního volna na žádost zaměstnance, bylo-li sjednáno předem jeho nadpracování

Pokud zaměstnanec nastoupil, nebo jak jsme si s MPSV vysvětlili, tak i v případě kdy vystoupil ze zaměstnání, přestože to bylo v zákoně opomenuto, v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru.

Příklad: Zaměstnanec nastoupí například dne 17.10. 2023 a říjen má 31 dnů, pak bude limitem (15/31) x 138 = 66,77, po zaokrouhlení = 67 hodin, a nikoli hodin 138, jak by tomu bylo v případě zaměstnání trvající celý tento měsíc.

U zaměstnanců mladších 21 let se splnění výše uvedené podmínky ve vztahu na celkový počet „odpracovaných“ hodin v daném měsíci nesleduje vůbec, neboť sjednání kratší pracovní nebo služební doby se u těchto zaměstnanců nevyžaduje přesto, že to v zákoně uvedeno není (jde o chybu zákona).

Komplexní příklad: Zaměstnanec v roce 2023 v pracovním poměru s kratší pracovní dobou 25 hodin/týden, jenž pracoval celý měsíc a též po celý měsíc byl starší 55 let, si vydělal 50 tisíc Kč a toto je zároveň i jeho vyměřovací základ sociálního pojistného. Pracoval celý měsíc a odpracoval 115 hodin.

Řešení: Protože je v roce 2023 strop 1,5násobek průměrné mzdy roven 60 486 Kč, zaměstnanec tedy této první podmínce vyhověl. Otázka zní, jestli vyhoví i druhé „hodinové “ podmínce, když v daném měsíci odpracoval 115 hodin.

Přepočtený VZ na hodinu: 50 000/115 = 434,78 Kč/hod

Vyhověl i druhé podmínce, protože hranice 463,72 Kč/hod nebyla překročena.

A konečně vyhověl i třetí a poslední podmínce protože „neodpracoval“ více než 138 hodin v tomto měsíci, a tudíž na něj může zaměstnavatel za tento měsíc slevu na pojistném uplatnit.

Krátce k podmínkám d) a e)

Slevu na pojistném nelze uplatnit, pokud se bude jednat o firmu, jenž působí na chráněném trhu práce a půjde-li o zaměstnance se zdravotním postižením (zaměstnavatel na něj pobírá příspěvky jiného typu od Úřadu práce), u ostatních typů zaměstnanců může zaměstnavatel slevu na pojistném uplatnit. Druhá situace, kdy by nebylo možné slevu uplatňovat, je stav, kdy by zaměstnavatel využil tzv. Částečné práce, pro niž se vžil lidový název Kurzarbeit, a tím si aktivoval uplatnění příspěvků na zaměstnance. Nešlo by pak uplatnit slevu na pojistném a současně příspěvek v Kurzarbeitu. Opět by platilo pravidlo, kdy by si musel zaměstnavatel vybrat to, či ono, nikoli obojí současně.

(4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli.

Proto bude existovat oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

(5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první.

Bude existovat nový speciální výkaz pro toto podání – bude ho možné podat prostřednictvím e-portálu a stejně tak jej bude možné zaslat i datovou schránkou ve formátu XML. Vzor výkazu ve formátu XML je dostupný zde.

§ 7b

(1) Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.

(3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.

(4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci

§ 7c

(1) Slevu na pojistném za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) za tento kalendářní měsíc.

Bude tedy existovat nová varianta výkazu PVPOJ 2023, kde budou nově uváděny i zaměstnanci, na něž byla sleva uplatněna, a pochopitelně také výše pojistného, uplatněné slevy a rozdílu těchto částek představující finální odvod pojistného.

(2) Slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží.

(3) Byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.“.

Pokud bude uplatněna sleva větší než měla být, vzniká zaměstnavateli dluh vůči ČSSZ, a to se vším, co k tomu patří, tedy i penále. Při zachybování obráceným směrem, tedy bude-li ze strany zaměstnavatele uplatněna sleva menší, než měla být, ČSSZ nic zpětně nedoplatí!

2. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.“.

Na základě výše uvedeného je jasně patrné, o jaké údaje se výkaz Přehled o výši pojistného rozšíří. Definice datové věty je k dispozici zde.

§ 22c

Uschovávání účetních a dalších záznamů Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. To platí obdobně pro úschovu dokladů potřebných ke stanovení slevy na pojistném.

§ 23c

Odst. 1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance. (2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnanec zaměstnavateli dokládá

a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů,

b) péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu o pečuje,

c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice,

d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti,

e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

Odst. 3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen

a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první,

 b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a

 c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném.

Odst. 4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které

zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely.

Odst. 5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném.

 § 23d

Odst. 1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které

uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,

b) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1,

c) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována,

d) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a),

e) doklady uvedené v § 23c odst. 2 písm. b) až e) a rozhodnutí příslušného orgánu uvedené

v § 23c odst. 2 písm. a).

Odst. 2) Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance, je povinen o tom písemně informovat zaměstnance před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném. Zaměstnavatel v této informaci uvede skutečnost, která zakládá nárok uplatnění slevy na pojistném za tohoto zaměstnance, upozorní zaměstnance na jeho povinnosti související s dokládáním této skutečnosti a poučí ho o následcích neplnění povinností uvedených v § 23c odst. 2 a 3.

Za tímto účelem je vhodné si připravit vzor takového potvrzení, pokud není součástí podnikového informačního systému.

§ 23e

Odst. 1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V oznámení podle věty první uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a b).

(2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy; oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. V tomto oznámení uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a e). Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje.

Existuje nový speciální výkaz OZUSPOJ pro toto podání – lze jej s termínem nejdříve 1. února 2023 podat prostřednictvím e-portálu, a stejně tak je možné jej zaslat i datovou schránkou ve formátu XML na ČSSZ. Vzor výkazu ve formátu XML je dostupný zde. Výkaz slouží jak pro oznámení záměru uplatňovat slevu, tak pro ukončení schváleného uplatnění slevy. Pokud však dojde ke konci pracovního poměru a zaměstnavatel ukončí účast na nemocenském pojistném výkazem ONZ, nebude již používat výkaz OZUSPOJ pro ukončení uplatnění slevy.

§ 23f

Odst.1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení... Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatnit slevu na pojistném za téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance jako další v pořadí.

Odst. 2) Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu na pojistném jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována; tato evidence může být vedena v rámci registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů.

Odst. 3) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném, obsahuje tyto údaje:

a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození,

b) den, od kterého má zaměstnavatel záměr slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat,

c) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1,

d) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u zaměstnance v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, a

e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy.

Z výše uvedeného je nejpodstatnější, že ČSSZ informuje o možnosti a nemožnosti uplatnit slevu na pojistném na konkrétního zaměstnance skrze e-portál a nebo pokud žádost šla cestou datové schránky, odpovědí do datové schránky zaměstnavatele a to v obou případech neprodleně.

§ 25d

Odst.1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že

a) nevede ve svých záznamech kurz, který použila pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou měnu podle § 5 odst. 5,

……

i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1,

 j) neinformuje zaměstnance o prvním uplatnění slevy na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, nebo

k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

Tomáš Smutný