Kdo jsme

Hanka se věnuje řízení projektů a organizaci eventů od roku 2013. Mezi její zájmy patří osobní rozvoj a pěstování firemní kultury. V TCC zastává roli teamleaderky projektového týmu a Key Account manažerky. Má na starost řízení větších projektů spojených s HR rozvojem a poradenstvím, obchod a rozvoj vztahů s klienty.

Poznejte Hanku blíž…

Proč TCC?

Jedna z myšlenek, dle kterých se snažím řídit svůj život, je „Zanech svět lepší, než jsi ho našel“. Rozvoj lidí je pro mě něco, co pomáhá tuto myšlenku přímo naplňovat, a proto mi osobně dává velký smysl. Způsob, jakým v TCC k rozvoji přistupujeme, navíc vnímám jako nejefektivnější. Nesnažíme se totiž rozvíjet lidi v tom, co si myslíme, že by měli umět. Snažíme se je podporovat tak, aby se rozvíjeli v tom, co potřebují právě oni nebo společnosti, ve kterých pracují. Na základě diagnostických metod sbíráme data o tom, kde jsou silné stránky jednotlivců (i skupin) a podporujeme je v jejich aktivním využívání. A zároveň zjišťujeme, kde je jejich největší prostor pro rozvoj, hledáme pro každého nejvhodnější styly učení a rozvojové programy pak stavíme tak, aby jejich dopad byl z dlouhodobého hlediska maximální. Z pozice komplexního dodavatele navíc umíme konkrétním potřebám klientů dobře vyhovět.

Co ti na práci v TCC dělá radost?

Kromě báječného týmu, na který se doopravdy každý den těším, mě nejvíc těší, když vidím, že se věci u klientů skutečně mění. Když vidím, že jim některá z našich služeb opravdu poskytla nový úhel pohledu. Když mi klienti říkají, že zavedli ve svých týmech nové procesy, zkouší věci i za sebe dělat jinak a lépe, a že zkrátka převzali zodpovědnost za rozvoj svůj, ale i svého týmu. Mám radost, když tu můžeme pro naše klienty být jako partner, na kterého se můžou obrátit s tématem, se kterým si sami neví rady. A opravdu velmi mě baví připravování nových řešení a metod – když máme prostor pro kreativitu a hledání nových způsobů, jak si účastník z programu může odnést nejen prožitek (který ho v rozvoji posune nejlépe), ale i zážitek.

Jak se podle tebe tvé silné stránky odrážejí ve výsledcích tvé práce?

Za jednu ze svých silných stránek považuji schopnost dívat se na věci z komplexního pohledu. Může to být někdy i paralyzující, protože to množství věcí, které člověk takto zahlédne, je poměrně široké, a ne všechno je v našich silách ovlivnit či nějakým způsobem ošetřit. Ale snažím se tuto svoji dovednost využívat jak ve své manažerské roli, abych členům mého týmu byla k dispozici a dodala jim kontext ve chvílích, kdy se oni soustředí na detail. Také k tomu, abychom měli procesy nastavené maximálně efektivně a tak, aby se nám pracovalo s lehkostí. Ale zároveň vnímám komplexní pohled jako klíčový při hledání nejvhodnějšího řešení pro naše partnery a klienty.

A zmíním ještě jednu vlastnost, která mi moji práci velmi zjednodušuje, a to je vysoká míra pozitivity, energie a nadšení, kterou dokážu do lecčeho vložit. Je to jedna z věcí, která mi opět pomáhá naplňovat myšlenku o „zlepšování světa“. A myslím, že se přímo propisuje nejen do atmosféry v našem týmu, ale i do spolupráce s našimi klienty.

Jakou službu TCC bys pro sebe nejradši využila?

Za mě osobně jsou skvělým stavebním kamenem jakéhokoliv rozvoje naše diagnostické metody, které samozřejmě využíváme i interně. Od psychodiagnostiky přes třistašedesátku po development centra. Speciálně development centra děláme tak, aby pro účastníky byl den zábavný a rozvojový už na místě, což považuji za vysokou přidanou hodnotu. Zároveň považuji za velmi efektivní metodu koučování, kterému se po absolvování koučovacího výcviku sama věnuji, a zároveň ji příležitostně využívám.

Na co jsi ve svém životě nejvíc pyšná a jak tě tato zkušenost ovlivnila?

Ve svém životě mám za sebou několik významných rozhodnutí, kterými jsem ho zásadně změnila. Rozhodnutí a jejich naplnění to byla opravdu těžká a jsem vděčná, že jsem si jimi prošla a posunula tak svůj život tam, kde dnes je. Myslím si, že mě to naučilo, že každé těžké období je příležitostí k růstu.

Také mám za sebou pracovně dva projekty, které jsem budovala od prvopočátku, za kterými, když se ohlédnu, mě naplňují hrdostí. Jedním z nich je pražský hudební klub JammClub, který jsem vedla. Z prostoru pro soukromé akce jsme z něj vytvořili podnik s pravidelnou otevírací dobou a místo, kde se člověk cítil dobře, dostalo se mu kvalitního barového zážitku a ve své době se zde vytvářela komunita lidí spojená s hudbou, ale i lokalitou. Druhým projektem je vlastní značka seberozvojových diářů a organizérů Life Designer. Naše trnitá cesta vedla od první myšlenky, přes hledání vhodné technologie a dodavatelů po různých koutech světa, po vytváření optimálního produktu, který bude lidi podporovat v jejich rozvoji a každý si ho bude moci uzpůsobit podle svých potřeb. Dnes už se projektu věnuji minoritně, ale vždy, když držím v ruce některý z našich produktů, mám radost z toho, že jsem spoluvytvořila něco, co lidem pomáhá.

Jaký je tvůj osobní příběh?

Myslím, že jsem typická holka, která by chtěla umět, zkusit a dělat všechno. A kdo-ví-proč to nemůže všechno stihnout. Vždy jsem chtěla něco budovat. Obdivovala jsem architekturu, a tak jsem nastoupila na ČVUT fakultu architektury. Milovala jsem ale také matematiku a logiku (která mi tam v tamním přístupu nějak chyběla), a tak jsem se přesunula na fakultu stavební. Také mi ale došlo, že zaměření na jeden obor asi nebude úplně pro mě, a zvolila jsem studijní obor ekonomie a management ve stavebnictví s myšlenkou, že naučené principy budu moci aplikovat v jakémkoliv oboru. Ale protože mě v té době už plně pohltilo budování JammClubu, protáhlo se moje studium až do chvíle, kdy moje úlevy na dani přešly z kolonky „student“ do kolonky „osoba pečující“ (aka matka). Během mateřské jsem založila vlastní podnikání, kde jsem si znovu potvrdila svoji touhu tvořit a řídit projekty. Když jsem se tedy po mateřské hledala svoje místo, hledala jsem právě pozici projektové manažerky. V TCC se mi splnilo jak mé přání řídit projekty, tak moje potřeba pomáhat lidem a podporovat je v jejich rozvoji. V druhém roce svého působení ve firmě jsem si postupně udělala koučovací výcvik, začala jsem za firmu aktivně obchodovat a od ledna roku 2024 jsem začala vést projektový tým. Také jsem se rozhodla aktivně pracovat s roztříštěností svých aktivit a začala se pracovně naplno věnovat pouze TCC.

Jaká je tvoje osobní vize?

Moje osobní vize se točí kolem slov „rovnováha“, „růst“ a „svoboda“. Chci podporovat sebe, své děti, svůj tým, naše klienty a naši firmu v růstu. Zároveň je ale neustále potřeba ohlížet se na zdroje. Nemůžeme se neustále tlačit k výkonům, aniž bychom si ohlídali potřebné zdroje – času, energie, motivace a radosti nebo financí. Stejně tak si myslím, že je dobré umět si uvědomit, kdy růst už není potřeba. Že jsme spokojení tam, kde jsme. Že jsme našli rovnováhu mezi příjmem a výdejem, a že je v pořádku zastavit se a tento blažený stav si užít a prožít. Já za sebe neustále hledám cestu k růstu, ale i k rovnováze.

Pod pojmem „svoboda“ pak vidím především svobodu být sám sebou a žít život, jaký chci žít. Myslím, že svoji vlastní svobodu jsem do velké míry našla, ale přála bych si najít způsob, jak podpořit i další lidi, aby skrz svobodu a sebepřijetí žili naplňující a spokojený život.

Jak nejradši trávíš volný čas mimo práci?

Nejradši svůj čas trávím v přírodě, s krásným výhledem. Miluju se smát a objímat se svými dětmi, a pozorovat, jak se utváří jejich osobnosti. Naplňuje mě hudba (více či méně aktivně se věnuji zpěvu a hraní na klavír), ale také ticho. Užívám si pohyb, čas s přáteli a s rodinou, čas sama se sebou, zbožňuju knížky, a chtěla bych malovat, psát a tančit.