Kdy je zaměstnanec v DPP a DPČ nemocensky pojištěn?

Dohoda o provedení práce (DPP)

Od 1. 1. 2012 se stanoví v souladu s § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, že zúčtovaný měsíční příjem u DPP vyšší než 10 000 Kč založí účast na nemocenském pojištění, je-li zároveň takové zaměstnání z hlediska výkonu práce na území ČR. Z pohledu nemocenského pojištění není podstatné, zdali bylo v rámci kalendářního měsíce uzavřeno několik DPP či jediná, nebo zda byla odměna poskytnuta za více měsíců najednou. Rozhodující je celkový zúčtovaný příjem v rámci kalendářního měsíce u téhož zaměstnavatele a konkrétního zaměstnance (odměny se sčítají).

Příklad:

V rámci téhož měsíce je uzavřena DPP od 1. 4. do 10. 4. s odměnou 6 000 Kč. Další DPP je uzavřena od 20. 4. do 30. 4. s odměnou 7 000 Kč. 

Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se odvede ze 13 000 Kč, protože součet odměn za kalendářní měsíc činil více než 10 000 Kč.

Od února 2018 byla účast na pojistném rozšířena o situaci, kde v případě vzniku sociální události v období, kdy sice není dotyčný účasten pojistného, ale byl účasten alespoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před měsícem vzniku sociální události, bude podmínka založené účasti na nemocenském pojistném splněna. Stejný princip platí i pro zaměstnání malého rozsahu.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Situace u DPČ je pohledem nemocenského pojistného mírně komplikovanější. U DPČ je třeba nejprve posoudit, zdali se jedná o tzv. zaměstnání „ostatní“ či zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnání „ostatní“ (§ 6 zákona 187/2006 Sb.) je takové, kde:

• výkon práce je na území České republiky,
• je minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2021 zvýšena na částku 3 500 Kč.

Pokud by DPČ vyhověla výše uvedeným podmínkám, bude zaměstnanec nemocensky pojištěn od data nástupu do zaměstnání a odvod sociálního pojistného bude z jakéhokoli dosaženého příjmu (k rozhodnému příjmu 3 500 Kč se následně nepřihlíží).

Zaměstnání malého rozsahu:

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž je splněna podmínka výkonu práce na území ČR, ale není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec (stanovit ho již není možné).

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je pak zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu (3 500 Kč).

Náhrady odměn u DPP a DPČ

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy, platu nebo odměny, pokud ke dni vzniku DPN zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (viz § 192 ZP).

Tato náhrada mzdy, platu či odměny přísluší:

• za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny,
• za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel poskytuje náhrady za ty pracovní dny (vypsané směny) v časovém okně prvních 14 kalendářních dní.

Ve vazbě na DPP a DPČ

Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v měsíci, kdy byla založena účast na nemocenském pojištění u DPP a DPČ, případně byla-li založena ve třech předchozích kalendářních měsících před vznikem DPN, má zaměstnanec nárok na náhradu odměny obdobně jako u pracovního poměru.

Vzhledem k tomu, že pracovní doba není typicky u DPP a DPČ rozvržena, Zákoník práce nic takového nevyžaduje (byť i toto lze reálně sjednat přímo v dohodě samotné), je nutné postupovat dle fiktivního harmonogramu směn odvozeného ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách u DPP a DPČ.

Příklad:

Dohoda o provedení práce je sjednána od 1. 4. do 13. 8. na 280 hodin s výší odměny 180 Kč za hodinu. V měsíci květnu zaměstnanec odpracoval 80 hodin a obdržel odměnu ve výši 14 400 Kč (80 × 180). Dne 25. 5. onemocněl. V tento den nepracoval. Od 25. 5. mu tak vzniká nárok na náhradu odměny až do 7. 6. – což je rozsah 14 kalendářních dnů. Pokud bude DPN nadále trvat, bude mít zaměstnanec nárok i na nemocenské.

Odměna z DPP bude poskytnuta dle fiktivního harmonogramu, který zaměstnavatel stanoví například tak, že ze sjednaného objemu výkonu práce vypočte fiktivní týdenní rozsah pracovní doby, který dále rozvrhne na jednotlivé dny – tzv. fiktivní harmonogram směn.

V rozsahu dat celého předpokládaného trvání DPP od 1. 4. do 13. 8. se jedná o dobu 135 kalendářních dnů.

Průměrný počet dnů v měsíci 365,25 : 12 = 30,43 dne 

Počet měsíců trvání zaměstnání 135 : 30,43 = 4,436 měsíce

Průměrný počet týdnů v průměrném měsíci  30,4375 : 7 = 4,348

Na jeden průměrný měsíc připadá v rámci celkového objemu sjednané práce = 280 : 4,436 = 63,1199 hod.

Na jeden průměrný týden pak bude fiktivní týdenní pracovní doba činit 63,1199 hod. : 4,348 = 14,5169 hod. zaokrouhleno na 14,52 hod./týden. Konečně pak na jeden „pracovní den“ bude následně v průměru ona fiktivní pevná směna = 14,52/5 = 2,9 hod. Počítáme tedy s tím, že 2,9 hodin bude fiktivně rozvrženo na každý pracovní den. Pracovními dny jsou myšleny pondělí až pátek. 

V tomto případě je v rozsahu od 25. 5. do 7. 6. 2021 deset fiktivních pracovních dní (směn).

Pro výpočet náhrady odměny by zaměstnavatel použil pravděpodobný výdělek odvozený ze sjednané hodinové odměny ve výši 180 Kč.

Redukce pravděpodobného výdělku pro účely náhrady v DPN = 180 × 90 % = 162 Kč 

Náhrada odměny za jednu hodinu je stanovena na 60 % z redukovaného výdělku 162 × 60 % = 97,2 Kč 

Celková výše náhrady odměny v prvních 14 dnech (za 10 fiktivních směn, kdy jedna směna činí 2,9 hod.) pak bude činit: 10 x 2,9 × 97,2 = 2 818,8 zaokrouhleno  2 819 Kč.