Průměrný čistý měsíční výdělek se zjišťuje výhradně pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci příslušným úřadem práce. Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku v případě dohody o provedení práce bude (dále jen "DPP") obvykle zpracováván ručně, protože jeho algoritmizace v rámci uživatelského programu je téměř vyloučena s ohledem na to, že dohoda o provedení práce se sjednává v rozsahu počtu hodin (nejvýše 300 hodin za kalendářní rok), zatímco pracovní poměr se sjednává nejvýše v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a dohoda o pracovní činnosti v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby v rámci období, které může činit až 52 týdnů, a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je vždy nutné znát týdenní úvazek.

Článek je situován již pro rok 2023, kde velmi pravděpodobně nedojde ke změnám principů výpočtů daní a pojistných a ani slev na daních a jsou tedy použity hodnoty platné v roce 2022.

Příklad č. 1

Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 130 Kč?

Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.

V souladu s § 356 ZP se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 ZP je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat tím fiktivní týdenní pracovní dobu.

Za rok sjednáno: 260 hodin

Za jeden měsíc tedy sjednáno průměrně: 260 : 12 = 21,67 hod.

Za jeden týden sjednáno průměrně (fiktivní úvazek): 21,67: 4,348 = 4,98 hod.

Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.

Pokud DPP končí 31. 12. roku, pak rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek činí: 130 x 4,348 x 4,98 = 2 814,90 Kč, zaokrouhleno 2 815 Kč.

Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.

Odměna z dohody o provedení práce založí účast na nemocenském a zdravotním pojištění, pokud bude v kalendářním měsíci činit více než 10 000 Kč. Tato zásada se logicky promítne i do postupu při "zdanění" průměrného hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého měsíčního výdělku. Předpokládejme, že zaměstnanec nemá učiněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmu.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek: 2 815 Kč

Daňový základ: 2 815 Kč

Srážková daň 15 %: 422 Kč (zaok. na celé koruny směrem dolů)

Čistý měsíční pravděpodobný výdělek činí: 2 815 – 422 = 2 393 Kč.

Příklad č. 2

Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. 2023 do 16. 4. 2023 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč? V měsíci březnu bylo zúčtováno 20 000 Kč, v dubnu 12 500 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka k dani z příjmu.

K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.

Od 1. 3. do 16. 4. se jedná o 47 dnů.

Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí v roce 2023: 365 : 12 = 30,42 dne

Počet měsíců: 47 : 30,42 = 1,54 měs.

Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 260 : 1,54 = 168,83 hod.

Fiktivní týdenní pracovní doba: 168,83 : 4,348 = 38,83 hod.

Výpočet pravděpodobného hrubého měsíčního výdělku:

125 x 4,348 x 38,83 = 21 104,11 Kč, zaokr. 21 105 Kč

Výpočet zdravotního pojištění: 21 105 x 13,5 % = 2 850 Kč (zaokr.) 2 850 : 3 = 950 Kč

Výpočet sociálního pojištění: 21 105 x 6,5 % = 1 372 Kč (zaokr.)

Daňový základ: 21 105 Kč

Zaokrouhlený daňový základ: 21 200 Kč

Záloha daně 15 %: 3 180 Kč

Čistý měsíční pravděpodobný výdělek: 21 105 – 950 – 1 372– 3 180 = 15 603 Kč

V praxi však budou přicházet v úvahu i složitější případy, kdy DPP nebude uzavřena na celé kalendářní měsíce, ale jen na jejich části. V takové situaci bude výpočet ještě komplikovanější.

Příklad č. 3

Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance pracujícího na základě DPP, která byla uzavřena od 3. 3. 2023 do 3. 5. 2023 v rozsahu 200 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč? V měsíci březnu odpracoval 110 hodin a odměna činila 13 750 Kč, v dubnu odpracoval 81 hodin a odměna činila 10 125 Kč a v květnu odpracoval 9 hodin a odměna činila 1 125 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka.

K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč, protože v předchozím kalendářním čtvrtletí zaměstnanec neodpracoval 21 směn. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách. Od 3. 3. do 3. 5. se jedná o 62 kalendářních dnů.

Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí v roce 2023: 365 : 12 = 30,42 dne

Počet měsíců: 62 : 30,42 = 2,038 měs.

Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 200 : 2,038 = 98,13 hod.

Fiktivní týdenní pracovní doba: 98,13 : 4,348 = 22,56 hod.

Výpočet pravděpodobného hrubého měsíčního výdělku:

125 x 4,348 x 22,56 = 12 261,36 Kč, zaokrouhleno 12 262 Kč.

Přepočet na čistý pravděpodobný měsíční výdělek

Zdanitelný příjem: 12 262 Kč

Daňový základ zaokrouhlený: 12 300 Kč

Záloha daně: 1 845 Kč

Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnance:

12 262 x 13,5 % = 1 656 Kč (zaokr.), 1656 : 3 = 552 Kč (zaokr.)

Výpočet sociálního pojištění za zaměstnance: 12 262 x 6,5 % = 798 Kč (zaokr.)

Čistý měsíční pravděpodobný výdělek činí: 12 262 – 1 845 – 552 – 798 = 9 067 Kč

Poznámka: Odměna v měsíci, kdy bylo potřeba průměrný měsíční výdělek zjišťovat (květen 2023), činila 1 125 Kč a jak vidno výše při výpočtu čisté mzdy se neuplatní. Srážková daň by činila 1 125 x 15 % = 168 Kč (zaokrouhlení dolů), čistá mzda by činila 1 125 – 168 = 957 Kč díky tomu, že příjem by nepodléhal sociálnímu ani zdravotním pojistnému.

Jak dokazuje výše uvedený výpočet, bylo nutné se při výpočtu čistého průměrného měsíčního výdělku odklonit od zákonného postupu a nerespektovat postup, který by se uplatnil při výpočtu čisté mzdy, kdy bylo potřeba průměrný měsíční výdělek zjišťovat.

Zcela paradoxně může působit výpočet průměrného měsíčního pravděpodobného výdělku za níže uvedené situace.

 

Příklad č. 4

DPP byla uzavřena od 1. 4. do 4. 4. 2023 s rozsahem výkonu práce 48 hodin. Maximální limit počtu hodin na jeden den (až 12 hodin) nebyl překročen. Sjednaná odměna činila 125 Kč, která byla též použita jako pravděpodobný hodinový výdělek. Bylo učiněno prohlášení a doložena též sleva na studenta.

Nejprve je nutné získat počet měsíců, po kterou dohoda trvala: 4 : 30,42 = 0,13 měsíců, kde:

4 je počet kalendářních dnů, na které byla DPP uzavřena,

30,42 je průměrný počet kalendářních dnů v měsíci v roce 2023.

Počet sjednaných hodin připadající na jeden měsíc: 48 : 0,13 = 369,23 hod./měsíc.

Fiktivní rozsah pracovní doby: 369,23 : 4,348 = 84,92 hod./týden.

V souladu s  § 79 odst. 1 ZP činí délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně, která je též nejvyšším přípustným rozsahem týdenní pracovní doby, neboť dle ustanovení § 79 odst. 2 ZP nižší délky stanovené pracovní doby (38,75 hod. nebo 37,5 hod.) jsou uvedeny v závislosti na směnnosti pracovního režimu (dvousměnný, vícesměnný a nepřetržitý).

Při výpočtu pravděpodobného průměrného měsíčního výdělku bude nutné provést redukci fiktivního rozsahu týdenní pracovní doby s ohledem na nejvyšší přípustný rozsah týdenní pracovní doby (40 hodin týdně), aby výpočet nebyl absolutním nesmyslem a nepostrádal alespoň částečně logiku.

Redukce: fiktivní týdenní pracovní doby 84,92 hodin týdně zredukujeme na 40 hodin týdně.

Pravděpodobný hrubý průměrný měsíční výdělek činí: 125 x 4,348 x 40 = 21 470 Kč.

Fiktivní zdanění (zaměstnanec učinil Prohlášení a doložil potvrzení o studiu).

Daňový základ: 21 470 Kč, zaokrouhleno na 21 500 Kč

Záloha daně: 21 500 x 15 % = 3 225 Kč,

Sleva na poplatníka 2 570 Kč, sleva na studenta 335 Kč,

Fiktivní záloha daně: 3 225  – 2 570 – 335 = 320 Kč,

Fiktivní pojistné na soc. zabezpečení: 21 470 x 6,5 % = 1 395,56 Kč, zaokr. 1 396 Kč,

Fiktivní pojistné na zdravotní pojištění: 21 470 x 13,5 % = 2 898,45 Kč, zaokrouhleno na 2 899 Kč, 2 899 : 3 = 966,33 Kč, zaokrouhleno na 967 Kč.

Pravděpodobný čistý průměrný měsíční výdělek činí: 21 470 – 320 – 1 396 – 967 = 18 787 Kč.

Pro širší představu toho, jak nedokonalý je v tomto směru Zákoník práce lze uvést, že zaměstnanec odpracoval celý sjednaný objem počtu hodin (48) a obdržel odměnu ve výši 48 x 125 = 6 000 Kč brutto. V čistém mu bylo vyplaceno 6 000 Kč, protože daňová povinnost díky slevám na dani byla nulová a pojistné se z DPP do 10 000 Kč neodvádí.

Připomeňme, že příloha zápočtového listu, která slouží výhradně pro úřad práce, je vydávána na žádost zaměstnance. S ohledem na její význam u DPP se dá předpokládat, že zaměstnanci zpravidla o přílohu zápočtového listu nepožádají, a nebude proto nutné výše uvedené složité postupy aplikovat. Ovšem pozor (není to sice výše uvedený případ, to by si dotyčný musel vydělat více než 10 tis. Kč) od dubna 2022 mají zaměstnavatelé povinnost u nemocensky pojištěných zaměstnanců zasílat i údaj o „Průměrném čistém měsíčním výdělku“ prostřednictvím výkazu Oznámení o nástupu ve variantě skončení a pak se takovému výpočtu zaměstnavatel skutečně nevyhne! 

Dosavadní praxe však ukazuje, že většina zaměstnavatelů sleduje výši přiznané odměny v měsíci tak, aby nepřekročila limitní výši 10 000 Kč a nebylo nutné odvádět pojistné. Samotné zaměstnání v rámci DPP pak nezaloží účast na nemocenském a tím i sociálním pojištění a pro účely podpory v nezaměstnanosti je příslušné zaměstnání neúčinné.

Ustanovení § 52 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění v posledních dvou letech), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, která byla dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

Z výše uvedeného vyplývá, že Úřad práce nemůže použít průměrný čistý měsíční výdělek u DPP, která nezaložila účast na nemocenském a tím pádem i důchodovém pojištění. Bylo by proto rozumné, aby v příloze zápočtového listu u DPP, která nezaložila účast na důchodovém pojištění, se zaměstnavatel odvolal na ustanovení § 52 zákona č. 435/2004 Sb. a údaj o čistém měsíčním průměrném výdělku nevyplňoval a teprve v případě neústupnosti úřadu práce se uchýlil k ručnímu velmi pracnému a mnohdy naprosto nesmyslnému výpočtu pravděpodobného průměrného měsíčního čistého výdělku, který úřad práce stejně použít nesmí.

 

Tomáš Smutný