Od ledna 2023 se u měsíčně odměňovaných zaměstnanců v plném úvazku navyšuje hodnota minimální mzdy na hodnotu 17 300 Kč. Pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou ve stanovené pracovní době 40 hodin/týden bude platit nově minimální hodinová mzda ve výši 103,8 Kč/hod. Prvně jmenovaná částka má vliv na tvz. minimální vyměřovací základ pro oblast zdravotního pojistného, který je roven právě hodnotě platné minimálním mzdy.  Minimální vyměřovací základ je hodnota, z níž velmi jednoduše řečeno musí být za „každého“ zaměstnance odvedené zdravotní pojistné v daném měsíci.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro zaměstnance, který je po celý konkrétní kalendářní měsíc osobou:

• za níž je plátcem pojistného i stát (které osoby to jsou je uvedeno například zde);
• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelkou průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením;
• jež dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
• jež celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku [splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče přesněji určuje ZPVZP v § 3 odst. 8 písm. c)];
• jež současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
• jež je pouze příjemcem odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce.

Vyměřovacím základem u všech výše uvedených kategorií zaměstnanců je jejich skutečně dosažený příjem v daném měsíci.

Dopočet do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance

Pokud je příjem zaměstnance, jež se nenachází ve výše uvedených kategoriích, nižší než minimální vyměřovací základ (dále jen MVZ), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Pokud by byl reálně dosažený vyměřovací základ pro odvod pojistného nižší než MVZ z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 ZP), je tento rozdíl povinen doplatit v plné výši zaměstnavatel.

Příklad: Zaměstnankyně má sjednanou kratší pracovní dobu (čtvrtinový úvazek), není pojištěncem státu a její příjem činí v pracovním poměru 7 000 Kč v lednu 2023.

Řešení:  13,5 % z 7 000 Kč =  945, 945 : 3 =  315 – uhradí zaměstnanec, z toho organizace hradí 630 Kč

Dopočet do MVZ (17 300 x 13,5%) - 630 = 1 706 Kč – hradí celkem zaměstnanec (v této částce je i 315 Kč odvodu za zaměstnance z reálně dosaženého vyměřovacího základu)

Organizace hradí = 630 Kč

Kontrola: 1 706 + 630 = 2 336 Kč

Minimální vyměřovací základ platí i v situacích zdravotně pojištěných dohod mimo pracovní poměr.

Příklad: Zaměstnanec pracující na DPČ má měsíční hrubou odměnu 9 000 Kč, není v žádné z výše uvedených kategorií.

Řešení: Zaměstnanci strhne z odměny 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (9 000 x 0,135) = 1 215 : 3 = 405 Kč

Organizace z těchto příjmů odvede 810 Kč.

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2023 odvede zaměstnavatel dopočet pojistného ve výši 13,5 % z částky 17 300 Kč, tedy takto (17 300 x 0,135) - 810 = 1 526 Kč

Zaměstnanci tedy bude celkově stržena částka: 1 526 Kč (v tom je i ona částka 405 Kč). Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 810 Kč

Celkově bude odvedeno na ZP : 1 526 + 810 = 2 336 Kč

Alikvotní přepočet MVZ

Může se stát, že se zaměstnanec nachází ve výše uvedené kategorii jen po část měsíce a nebo jeho zaměstnání netrvalo celý měsíc, případně mu bylo poskytnuté volno pro důležité osobní překážky (nemoc, mateřská, rodičovská, OČR  dle § 191  ZP…)

V takových případech se nevychází z platné měsíční sazby MVZ, ale jeho alikvotně vykrácené části, jenž bude odpovídat poměru počtu kal. dní, kdy se MVZ má kontrolovat vůči celkovému počtu dní v měsíci.

Příklad: Zaměstnanec pracující v pracovním poměru na zkrácený pracovní úvazek ukončil své jediné zaměstnání dne 20. února 2023 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 13 080 Kč.

Řešení:

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkového MVZ (17 300 Kč), nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru 2023, kdy tato poměrná část minima činí 17 300 x (20:28) tj.: 12 357,14 Kč.

Vzhledem k tomu, že výše zúčtovaného příjmu je vyšší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc únor částka 13 080 Kč, dopočet do minima se v takových případech neprovádí!

Příklad: Zaměstnanec čerpá ošetřovné od 1. 4. do 9. 4. 2023, pak má neplacené volno a další část měsíce pracuje a jeho příjem za tuto dobu činí 2 800 Kč, jeho zaměstnání trvá celý měsíc a není v žádné ze shora uvedených kategorií.

Řešení:

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu 17 300 : 30 x 21 = 12 110 Kč 

Z částky 2 800 Kč uhradí 1/3 zaměstnanec 2 800 x 13,5 % = 378 Kč, 378 : 3 = 126 Kč 

Z částky 2 800 Kč uhradí 2/3 zaměstnavatel 378 -126 = 252 Kč 

Celkem musí být odvedeno ZP ve výši 12 110  x 13,5%  = 1 635 Kč, z toho zaměstnavatel uhradí 252 Kč, zaměstnanec 1 383 Kč (1 635 - 252) v této částce je obsažena i ta za zaměstnance z reálně dosaženého příjmu.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Může se velmi výjimečně stát, že se zaměstnanec nenachází v žádné výše uvedené kategorii a zároveň má zaměstnání které nedosahuje rozhodného příjmu pro účast na zdravotním pojistném.

Příklad: Zaměstnanec pracující na DPČ má měsíční hrubý příjem 3 950 Kč v roce 2023, nemá jiného zaměstnavatele a není v kategoriích pro které neplatí MVZ.

Řešení: Nevznikla mu účast na pojistném, odvod zdravotního pojistného bude nulový.

Jedná se o tzv. osobu bez zdanitelných příjmů pohledem zdravotního pojistného. Do MVZ nelze u zaměstnavatele dopočítávat, protože zaměstnanec není účasten pojistného. Pojistné si musí takový zaměstnanec na pojišťovně vyřídit sám!

Tomáš Smutný