Tentokrát bych se rád zaměřil na dotaz, který jsem nedávno obdržel .Týkal se odměny za výkon funkce a nemocenské dávky v pracovní neschopnosti zaměstnanců.

Dotaz:

Ahoj Tome,

můžeš mi pomoci s vyplácením nemocenské u odměny statutára?

Člen správní rady pobírá odměnu, dostal na měsíc lázně, kdy bude mít vystavenou neschopenku. Ověřovala jsem to na sociálce a každá sociálka k tomu má jiný přístup. Už jsem to v minulosti zjišťovala a byla jsem ujištěna, že odměnu dostává a dostává i nemocenskou. Letos mám stejný případ a paní ze sociálky mě odkázala na ustanovení § 16 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tedy v případě, že odměna bude vyplácena, nemocenská nenáleží.

Máš s tím nějakou zkušenost? 

Díky, Hanka

Odpověď:

Zákon o nemocenském pojištění definuje podmínky pro účast na pojistném. Pokud se jedná o člena statutárního orgánu pobírajícího odměnu za výkon funkce na území ČR, bude toto zaměstnání pohledem zákona o nemocenském pojištění buď zaměstnáním tzv. „Ostatním“ a nebo tzv. „Zaměstnáním malého rozsahu“. O zaměstnání malého rozsahu by šlo tehdy pokud by odměna za výkon funkce byla ve smlouvě definována nižší než rozhodný příjem (tj. pro rok 2023 částka 4000 Kč) měsíčně. V takovém případě by byl dotyčný účasten nemocenského pojistného jen v těch měsících, kdy by obdržel příjem alespoň 4000 Kč. Ve většině případů jsou však měsíční odměny členů statutárních orgánů definovány na daleko vyšší částky. Tudíž se pak jedná typicky o tzv. zaměstnání „Ostatní “, kde je dotyčný účasten od data zahájení výkonu funkce. Přepokládejme tedy dále, že se jedná v dotazu Hanky o druhý případ, kdy má dotyčný odměnu za výkon funkce dejme tomu 50 tis. Kč/měsíc. Neřešme nyní oznamovací povinnosti a další záležitosti, soustřeďme se na podstatu dotazu.

Obecně platí, že je-li dotyčný účasten nemocenského pojistného, tak mu náleží i dávky nemocenského pojistného. U statutárů (odměn za výkon funkce) je to ale přeci jen poněkud speciální na rozdíl od „běžných“ zaměstnanců. Člen statutárního orgánu totiž není zaměstnanec v pravém smyslu tohoto slova pohledem zákoníku práce. A to přináší první rozdíl oproti „běžným“ zaměstnancům pracujícím např. v pracovních poměrech, jež jsou nemocensky pojištěnými. Další rozdíly pro tentokrát nechme stranou, týkají se dalších dávek nemocenského pojistného mimo DPN/karantény. Statutár, byť je nemocensky pojištěn, nemá nárok na náhrady v prvních 14. dnech DPN/karantén právě proto, že není zaměstnancem. Jak je to ale s dávkami nemocenského pojistného v DPN/karanténě?

ČSSZ v případě odměn za výkon funkce a nemocenských dávek v DPN prověřuje, zda nastaly nebo nenastaly skutečnosti, dle ustanovení §16 Zákona o nemocenském pojistném dle něhož platí, že: Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

U tzv. statutárů si ČSSZ nechává doložit smlouvu o výkonu funkce a pokud z ní vyplývá, že dotyčnému náleží odměna za výkon funkce i v případě, kdy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nevykonává, tak nemocenské náleží. Toto může být případně ještě předmětem dalšího bližšího došetřování, např. v podobě čestného prohlášení o tom, že skutečně dotyčný funkci v době DPN nevykonával a podobně. Takový postup ČSSZ může být individuální podle okolností konkrétního případu.

Ukázka definice smlouvy o výkonu funkce, kdy by dotyčnému náležely dávky DPN/karantény:

„… Člen statutárního orgánu a společnost XX s.r.o. se dohodli, že za dobu trvání DPN/karantény (nepřítomnosti) náleží dotyčnému odměna za výkon funkce v nekrácené výši a to od prvního kalendářního dne trvání DPN/karantény ….“

Pokud by takové ujednání ve smlouvě o výkonu funkce nebylo, přistupuje ČSSZ k situaci tak, že odměnu dostával za výkon funkce, tedy jako by nadále i v DPN/karanténě dotyčný vykonával práci (pracoval) v pojištěné činnosti (viz §3 písm. w) ZNP) a nemocenské v DPN/karanténě potom nenáleží. 

Pokud jste to nepochopili, pak ještě jednou a volněji. Na celé věci je zásadní, zdali dotyčný „pracoval“ v DPN/karanténě nebo nepracoval. Pokud nepracoval, pak nemocenské náleží. Pokud vyplývá, že pracoval, nemocenské nenáleží a není vůbec podstatné, zdali dotyčný má za dobu DPN peníze (myšleno odměnu za výkon funkce) či nikoli.

Z výše uvedené věty zapsané kurzívou, jež je příkladem definice smlouvy o chování odměny za výkon funkce jasně vyplývá, že dotyčný, když marodí, má beztak stále stejně velkou odměnu. To znamená, že i kdyby marodil celý měsíc, stejně dostane svých 50 tis. Kč. Vysvětlili jsme si, že ale není důležité, jestli má onu nepřítomnost hrazenou odměnou či nikoli, to není vůbec podstatné a nemá to na poskytnutí/neposkytnutí nemocenského v DPN/karanténě žádný vliv. Dále, a to je zásadní, však z této věty zprostředkovaně plyne, že dotyčný v době DPN/karanténě nepracuje, protože jinak by takovou větu nebylo ani třeba psát, že?  A právě to, že v situaci DPN/karantény nepracuje (přesto že za tuto dobu má peníze) znamená, že bude mít nárok na dávky nemocenského pojistného z DPN/karantény.

Tomáš Smutný