Novela 285/2020 Sb. [zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)] přinesla v § 203a odst. 3 novinku, kdy má zaměstnavatel od 1. 1. 2021 nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu (dále jen „náhrada mzdy“) poskytnuté zaměstnanci při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež ze státního rozpočtu. Od ledna 2024 ale přichází novelizace v předpisu 321/2023 Sb., tak pozor na to!

Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu [§ 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce] přísluší zaměstnanci k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele) a pouze tehdy, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických či fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy ještě v roce 2023 činí výši průměrné mzdy pro účely zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno. Jedná se o tutéž průměrnou mzdu, kterou zaměstnavatel používá pro účely povinného plnění osob zdravotně postižených každoročně do 15. 2. Dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí platí pro rok 2023 průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2022 a ta činí 39 306 Kč. Vývoj této průměrné mzdy je možné sledovat na stránkách Českého statistického úřadu, kde každoročně k datu 4. 12. je platná hodnota zveřejněna. Výše uvedená platná hodnota průměrné mzdy pro rok 2022 je dostupná zde.

Od ledna 2024 bude platit nové omezení náhrad poskytnutých z výše uvedených důvodů.

Omezení již nebude definováno na globální úrovni (max. do průměrné mzdy), ale na úrovni průměrného hodinového výdělku.

Nově tedy půjde o limit stanovený jako jedna stočtyřiasedmdesátina průměrné mzdy zaokrouhlená na desetihaléř nahoru.

Tedy kupříkladu, pokud by to platilo již nyní (zatím neznáme průměrnou mzdu pro rok 2024), tak by šlo o toto omezení:

39 306 : 174 = 225,89 po zaokrouhlení 226 Kč/hod

Tzn. jinými slovy, pokud by měl někdo měl reálný průměrný hodinový výdělek třeba 600 Kč/hod, tak maximální poskytnutá náhrada na hodinu by byla v sazbě 226 Kč/hod (uplatní se strop). Pokud by měl někdo reálný průměr 124 Kč/hod, tak v sazbě náhrady u výše uvedené překážky bude mít 124 Kč/hod.

Druhým novým omezením je, že v kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“). Tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Přeloženo do lidské řeči je to o tom, že není ze zákona chtěné, aby někdo například v kratší pracovní době 20 hod/týden v situaci, kdy má vypsáno do směn zrovna například 30 hod na konkrétní týden a zároveň si v tomto týdnu čerpá výše uvedené volno, na tom "vydělal".

Dále platí, že při splnění zákonných podmínek má zaměstnavatel nárok na úhradu náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci. Nehradí se náhrada mzdy nad rozsah stanovený zákoníkem práce. V souladu s § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se v případě, že se uhrazuje zaměstnavateli náhrada mzdy, uhrazuje zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění platit [tj. 24,8 % (respektive 27,8%, pokud by šlo o zdravotnické záchranáře či podnikové hasiče) z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru], a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).

Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále jen „OSSZ“), a to podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba (místní příslušnost OSSZ tak nemusí být shodná s místní příslušností OSSZ při plnění povinností v oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele žádajícího o refundaci náhrady mzdy). Zaměstnavatel může uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy, která byla vyplacena více zaměstnancům, jednou žádostí, anebo může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí. Zákoník práce nestanoví pro podání žádosti žádnou lhůtu, v dané souvislosti je třeba aplikovat občanský zákoník, a zaměstnavatel tak může nárok na úhradu náhrad mzdy uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

Vzor žádosti je dostupný na ePortálu ČSSZ, a to včetně interaktivní podoby a to zde: 

• Tištěná podoba
• On-line podoba
• Pokyny k vyplnění

 Žádost musí vedle standardních náležitostí podání obsahovat

• výši náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel poskytl konkrétnímu zaměstnanci (s uvedením identifikačních údajů zaměstnance v rozsahu jméno, příjmení a datum narození) a jejíž úhradu zaměstnavatel žádá;
• uvedení konkrétních kalendářních dnů, za které byla náhrada mzdy zaměstnanci poskytnuta a
• uvedení způsobu, kterým má být úhrada provedena (poštovní poukázkou či převodem na bankovní účet a jeho číslo, příp. IBAN).

Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že:

1. uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež, anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – uvedené lze doložit např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením;
2. uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží – uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné instituce [doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory (nikoli sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež];
3. uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby – uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora;
4. došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.

Body 1 až 3 lze splnit skrze potvrzení pro tento účel připravené. Vzorové potvrzení, které si nechá zaměstnanec od organizace pracující s dětmi potvrdit a v rámci něj pak o takové volno fakticky u zaměstnavatele žádá, je dostupné zde.

Bod 4 lze splnit např. výplatním lístkem zaměstnance, mzdovým listem, případně jinou vhodnou sestavou.

Žádost společně s ostatními výše uvedenými dokumenty lze na ČSSZ zaslat, korespondenčně, datovou schránkou, přímým přenosem z mzdového SW, případně podáním skrze ePortál. O žádosti zaměstnavatele bude rozhodnuto ve správním řízení, které je zahájeno dnem, kdy žádost dojde místně příslušné OSSZ.

 

Tomáš Smutný