fbpx

Na obzoru je tzv. Důchodová reforma, jenž postoupila nyní do Senátu a bude tedy zcela jistě během prosince integrována do Sbírky zákonů. Tato změna nabízí novinku v podobě slevy na pojistném u (nikoli za) starobních důchodců

Vypadalo to na první pohled jednoduše, ale zas tak úplně snadné to nebude. Vše je založeno de-facto na oboustranně efektivním přístupu k zaměstnání starobních důchodců, jak z pohledu jich samotných, tak i z pohledu státu. Pro stát je samozřejmě výhodné, aby i z mezd/platů/odměn pracujících starobních důchodců tekly do státního rozpočtu finanční prostředky. Stát tedy z mého pohledu zcela logicky, a dalo by se říci chytře a spravedlivě, nabízí jako motivaci pro starobní důchodce, kteří mají chuť dále pracovat, nižší odvod pojistného za zaměstnance, ale na druhé straně vyvážený tím, že starobní důchodce již nebude míti v budoucnu možnost zvyšování důchodu v kontextu takto „odpracovaných dob“, a to i kdyby slevu viz níže neuplatňoval.

Uplatnění slevy na pojistném bude ale právem, nikoli však povinností zaměstnance.

Na školení jsem slyšel časté bezprostřední reakce typu: „No jo, to zase stát ty důchodce oškube.“ Což z mého pohledu není pravda. Pro důchodce toto rozhodně žádná ztráta nebude, požádá-li si o slevu. Proč? Jednoduše proto, že ono zvyšování důchodu je dnes spíše symbolické, inu posuďte sami. Funguje na bázi zvýšení o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku, což je „nic“ ve srovnání s jinak odvedeným pojistným, které takto nově pracující starobní důchodce ušetří, pokud se rozhodne slevu uplatnit.

Pracující starobní důchodce si bude moci uplatnit od 1. ledna 2025 za níže uvedených podmínek u jednoho či více zaměstnavatelů slevu ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojistného.

Podmínky: 589/1992 Sb.§ 7d

  1. Dosáhl důchodového věku
  2. Musí mu vzniknout nárok na jeho výplatu v plné výši a tato podmínka musí platit po celý kalendářní měsíc, za který si uplatňuje slevu na pojistném
  3. Při přiznání důchodu se posoudí stav na začátku kalendářního měsíce, tedy jaká byla situace k prvnímu dni měsíce přiznání důchodu a zda byl nárok na jeho výplatu v plné výši.

Jinými slovy: Sleva na pojistném bude náležet zaměstnanci za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měl nárok na výplatu starobního důchodu. Za kalendářní měsíc, od kterého byl důchod přiznán, bude náležet sleva na pojistném jen v případě, že byl důchod přiznán od prvního dne měsíce. Samozřejmě si bude muset o slevu požádat u svého zaměstnavatele.

Výše slevy na starobního důchodce a její uplatnění

Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Platí i pro dodatečně vyplacené příjmy po skončení zaměstnání včetně všech pravidel kolem nemocensky pojištěných DPP a Zaměstnání Malého Rozsahu (§ 7e).

Kdy poprvé?

Nárok na slevu na pojistném lze uplatnit poprvé za leden 2025 (myšleno za období zpracování mezd/platů/odměn tohoto období), tj. při splatnosti pojistného za tento měsíc v únoru 2025. Sleva na pojistném nebude tedy logicky náležet v lednu 2025 při splatnosti pojistného za prosinec 2024 což je samozřejmě logické, to jen pro úplnost.

Jak? §7e

Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující. Nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.

Sleva na pojistném náleží zaměstnanci jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to:

a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo

b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.

Zaměstnanci s více pracovněprávními vztahy u stejného zaměstnavatele budou moci uplatnit nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu ze všech těchto pojištěných zaměstnání. Uplatní se jednou pro všechna tato zaměstnání.  §23g. Ach můj bože, zbytečná komplikace z mého pohledu!

Zaměstnanec se bude moci uplatněné slevy v budoucnu zbavit, bude-li chtít (nevím, proč by to ale dělal) a písemným prohlášením zrušit uplatnění slevy, a to nejdříve v kontextu toho období, v němž toto prohlášení zaměstnavateli doručí. 

Nyní lehce k principu. Ve výše uvedeném materiálu se x krát objevuje text „sleva“. Když je něco slevou, tak je jasné, že to je nástroj na snížení celkového objemu financí, v tomto případě odvodu pojistného za zaměstnance.

Příklad: Pracující starobní důchodce v lednu 2025 legitimně uplatnil slevu na pojistném a vydělal si v rámci pracovního poměru v tomto období 32 671 Kč. Berme prosím slovo „vydělal“ rovno vyměřovacímu základu pro odvod pojistného. Postup výpočtu finálního odvodu pojistného bude přesně tento:

Celkové pojistné za zaměstnance:

 7,1 % z 32 671 = 2 319,641 na kačku nahoru = 2 320

Sleva na pojistném

6,5% z 32 671 = 2 123,615 na kačku nahoru = 2 124

Výsledný odvod pojistného za zaměstnance

Celkové pojistné - sleva, tedy: 2320 - 2 124 = 196

Poznámka: Zaměstnavatel samozřejmě odvede z výše uvedeného vyměřovacího základu 24,8 % pojistného v případě, kdy na tohoto zaměstnance nemá uplatněnu slevu na své straně (ve výši 5%) za zaměstnávání hůře zaměstnavatelných skupiny zaměstnanců (v tomto případě řekněme zaměstnance staršího 55 let). Záměrně do toho nemotejme zaměstnání zdravotnických záchranářů, horské služby či podnikových hasičů, což asi náš starobní důchodce těžko kdy bude zastávat, a stejně tak, ale tím si už tak jistý nejsem, profesi se ztíženým prostředím kategorizace prací 4, kde pro všechny tyto typy profesí bude od ledna odvod za organizaci nastaven na 28,8 %. Kategorizace prací 4 a zvýšený odvod pojistného bude rozebrán v některém dalším článku.  

Proč tak složitě?

Možná si říkáte, proč to je tak složité a jde se cestou slevy, a ne jednoduše nastavením jiné míry odvodu pojistného (0,6%). Podle mého názoru je největším důvodem transparentnost a řada dalších návazností.

Sleva na pojistném pracujícího starobního důchodce bude vlastně uplatněna a transparentně reportována vůči ČSSZ prostřednictvím výkazu, který známe pod zkratkou PVPOJ („Přehled o výši pojistného“). Výkaz bude zjevně rozšířen o úhrn vyměřovacích základů a úhrn slev, stejně tak bude obsahovat i počet zaměstnanců, jež slevu uplatňovali a rovněž logicky finální úhrn pojistného po těchto slevách.

Povinná evidence a potenciální problémy

Zaměstnavatel bude povinen mít evidenci výše uvedených zaměstnanců, kteří uplatňují nárok na slevu, rozšířenu o tyto údaje:

  • Doklady nutné pro uplatnění slevy §7e)
  • Písemné prohlášení o vzdání se slevy na pojistném §23 g)

Bude-li z částky pojistného za zaměstnance odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném, nebo bude-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny všechny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném. Už chápete proč tak transparentně? 😊 Bude-li tomu naopak, jde o přeplatek a zaměstnavatel vrací přeplatek do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění.

Pojistné, které mělo být za zaměstnance odvedeno, avšak odvedeno nebylo, musí být vždy podle zákona odvedeno. Jde tedy o nedoplatek. Z takto neoprávněně sníženého pojistného (nedoplatku) plyne podle § 20 penále, které je zaměstnavatel povinen uhradit příslušné ÚSSZ. Tato povinnost je dána bez ohledu na to, že zaměstnavatel o tom, že dochází ke vzniku nedoplatku na pojistném, nevěděl a vzniku tohoto nedoplatku nemohl zabránit. Zavádí se proto odpovědnost zaměstnance za úhradu penále z nedoplatku pojistného, který vznikl v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnance. Pokud zaměstnavatel odvede v důsledku nesprávně aplikované slevy na pojistném pojistné v nesprávné výši, bude diference mezi výší pojistného, které mělo být odvedeno, a výší skutečně odvedeného pojistného řešena standardními postupy pro vrácení přeplatku či úhradu nedoplatku na pojistném.

ELDP

Zaměstnavatelé tak nově díky celkovému zrušení mechanismu navyšování důchodů po dosažení důchodového věku, jež bude nahrazen od 1.ledna 2025 slevou na pojistném, nebudou mít povinnost vést za pracující starobní důchodce evidenční listy důchodového pojištění (ELDP). Toto se netýká zaměstnanců, jež jsou nebo byli účastni důchodového pojištění v cizině *. Půjde však zcela jistě o velmi ojedinělé situace, a tudíž se v tomto směru zaměstnavatelům sníží administrativa, neb pro všechny ostatní starobní důchodce již nově od ledna 2025 nepovedou ELDP.

* Zaměstnanec bude povinen tuto informaci zaměstnavateli sdělit v režimu § 51 odst. 2 ZOPSZ, podle něhož je zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění.

Poznámka: některé texty byly převzaty ze Sněmovního tisku 696.

Legislativní opora: Sněmovní tisk 696, s předpokládanou účinností leden 2025

                                                                                                                                                                                                                   Tomáš Smutný

Upozornění:  

Záznam online školení Aktuality ze mzdové a personální oblasti 2025 si můžete objednat za 2 500 Kč na adresemzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých změn v oblasti mzdové a personální pro rok 2025. Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení.

 

Záznam tříhodinového online školení Srážky ze mzdy 2024 obsahující nové změny k 1. 10. 2024 si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých pravidel výpočtů exekučních i insolvenčních srážek na modelových příkladech včetně změn, které v legislativě v těchto tématech nastaly (pozor na změnu od 1. 7. 2024 a 1. 10. 2024). Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení. Případné dotazy můžete posílat emailem.