fbpx

Na obzoru je tzv. Důchodová reforma, jenž postoupila k panu prezidentovi a čeká na jeho podpis (předpokládaná účinnost od 1. ledna 2025). Reforma přináší mimo jiné také rozšíření skupin zaměstnanců, za něž bude zaměstnavatel povinen odvádět vyšší míru pojistného. Zatímco dnes se vyšší míra odvodu pojistného vztahuje dle předpisu 455/2022 Sb., který tento princip přinesl od roku 2023, jen na zaměstnance pracující jako:

  • člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby,
  • operátor zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby
  • záchranář horské služby
  • člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku

Nově od ledna 2025 budou výše uvedené skupiny zaměstnanců rozšířeny o tzv. rizikové zaměstnání a budou se ně vztahovat stejné povinnosti jako u dříve jmenovaných.

Bude platit, že dle § 37d odst. (2) ZODP, se rizikovým zaměstnáním rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů (432/2003 Sb. a dalších) upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie.

Vyjmenovaní zaměstnanci mohou jít dříve do důchodu, a to je nutné samozřejmě něčím vyvážit, proto vyšší míra odvodu pojistného za organizaci.

Zdravotnických záchranářů atd. jsme se dotkli před dvěma léty v tomto článku. Věnujme se tedy dále nové skupině zaměstnanců s rizikovým zaměstnáním.

Jakých zaměstnavatelů se to týká?

Jak bylo uvedeno, změna se dotkne nově i těch organizací, které zaměstnávají zaměstnance v rizikových pracích nejvyšších expozičních limitů kategorizací prací 4 dle vyhlášky 432/2003 Sb. Jsou to vlastně ti stejní zaměstnanci, jimž je zaměstnavatel povinen poskytovat příplatek ve ztíženém pracovním prostředí (nejméně 10% minimální hodinové mzdy) podle 567/2006 Sb. §6.

Povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatel povede ve své evidenci:

  • údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla daná práce zařazena do čtvrté kategorie,
  • údaje o odpracované době (tj. počtu odpracovaných hodin, popř. dílčích jednotek = minut) a počtu směn práce v riziku. Kde směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce 37d odst. (5) ZODP. Důvodem této evidence je, že pro nárok na snížení důchodového věku bude nutné na straně zaměstnance odpracovat aspoň 2200 směn v rizikové práci, jinak na snížení důchodového věku nárok nevznikne.

Další povinností zaměstnavatele bude potvrzení počtu směn prostřednictvím předepsaného tiskopisu a jeho předání spolu s ELDP na ČSSZ a stejně tak i zaměstnanci. Zaměstnanci samozřejmě v tištěné podobě a na ČSSZ v XML formátu.

Připomínám, že se jedná o identické povinnosti, které mají dnes zaměstnavatelé zaměstnávající zdravotnické záchranáře, horskou službu a podnikové hasiče.

Povinnosti se dotknou nejen stávajících zaměstnavatelů, ale také zaměstnavatelů po skončení pracovního poměru. Po účinnosti zákona předloží výše uvedené údaje ve dvouleté lhůtě také na základě žádosti pojištěnce. Půjde typicky o případy, kdy pojištěnec hodlá požádat o přiznání starobního důchodu a potřebuje potvrzení doložit k prokázání nároku na snížený důchodový věk.

Aby mohli jít výše uvedení zaměstnanci dříve do důchodu, je třeba na to „někde vzít“. Zaměstnavatelům výše uvedených zaměstnanců bude v jednotlivých létech počínaje rokem 2023 (za 2023 a 2024 se to týkalo jen podnikových hasičů, záchranářů a horské služby) postupně zvyšován odvod pojistného na sociální zabezpečení, a to o 2, 3 a 4 procentní body a od roku 2026 o 5 procentních bodů. Odvod pojistného za organizaci tedy bude tento:

  • 26,8% (2023)
  • 27,8% (2024)
  • 28,8% (2025)
  • 29,8% (2026 a letech dalších).

Od ledna 2025 se toto týká i zaměstnavatelů, jež mají zaměstnance pracující v rizikových pracích, avšak odvod zvýšeného pojistného bude nastaven, aby to asi nebyl pro firmy takový šok, rovněž zvyšujícím se trendem do dalších let:

  • 26,8% (2025)
  • 27,8% (2026)
  • 28,8% (2027)
  • 29,8% (2028 a letech dalších).

Co když zaměstnanec pracuje jen z části svého úvazku v definovaných profesích?

Od ledna 2025 se zpřesňují některé postupy stran stanovení vyměřovacího základu. U zaměstnanců v rizikovém zaměstnání a samozřejmě i u zdravotnického záchranáře, horské služby a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rizikovou prací rozumí jen doba skutečného výkonu práce.

Vykonává-li zaměstnanec plnou měrou svého úvazku práci v riziku, je to jednoduché, protože do vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného ve zvýšené sazbě, se zahrne celý jeho vyměřovací základ, nehledě na to, že zde měl i jiná „plnění“, která přímo nesouvisí s reálným výkonem práce, neboť např. i náhrada za čerpání dovolené atd.

No jo, ale co ti zaměstnanci, kteří budou vykonávat rizikové profese jen z části svého úvazku? Vyměřovací základ takového zaměstnance, který bude vykonávat u téhož zaměstnavatele v rámci jednoho zaměstnání (pracovně právního vztahu) činnost v rizikovém zaměstnání, a ještě navíc další činnost, se pro účely odvodu pojistného zaměstnavatelem rozděluje na tyto činnosti. V takovém případě tedy bude mít zaměstnavatel u daného zaměstnance dva vyměřovací základy pro odvod za organizaci odpovídající poměru práce v riziku a bez něj. Jeden standardní vyměřovací základ pro odvod 24,8 % z něj a druhý vyměřovací základ pro vyšší odvod pojistného.

Poměrná část vyměřovacího základu takového zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů u „standardního“ vyměřovacího základu a na celé koruny směrem nahoru v případě vyměřovacího základu, který bude podléhat vyššímu odvodu pojistného. § 5a ZPSZ

Příklad: Zaměstnanec v lednu 2025 reálně odpracuje v riziku 37,5 hod ze svého plného úvazku 172,5 hod stanovené týdenní pracovní doby vícesměnného provozu a jeho hrubá mzda, tedy řekněme i současně vyměřovací základ je roven částce 48 454 Kč.

Rozdělení na dva samostatné vyměřovací základy:

Standardní vyměřovací základ = ((172,5 - 37,5)/172,5) x 48 454 = zaokrouhleno na korunu dolů =  37 920 Kč

Vyměřovací základ pro zvýšený odvod = (37,5 /172,5) x 48 454 = zaokrouhleno na korunu nahoru = 10 534 Kč

Samozřejmě, že odvod sociálního pojistného za organizaci se počítá nadále na úrovni celkových vyměřovacích základů všech zaměstnanců. Jinými slovy zaměstnavatel zaměstnávající aspoň jednoho zaměstnance v riziku bude mít jednu hromádku všech „standardních “ vyměřovacích základů zaměstnanců, kterou sečte a následně prožene 24,8% odvodu pojistného a pak hromádku těch vyměřovacích základů pro zvýšený odvod 28,8% v roce 2025.

Co když zaměstnanec pracuje současně ve více vlivech?

Více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu vyšší míry odvodu pojistného atd. hodnotí pouze jednou. § 37 odst. 4 písm. c) 582/1991 Sb.

A co když zaměstnanec vůbec nepracoval, ale má vyměřovací základ?

Nastane-li případ období, v němž zaměstnanec reálně nepracoval (nemá odpracovanou žádnou hodinu) a zároveň je mu zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, např. náhrada mzdy za čerpání dovolené, roční odměna a jiné tomu podobné složky mzdy, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci, kde něco odpracoval.

Kdy poprvé?

Organizace bude z vyměřovacích základů zaměstnanců v rizikové práci odvádět vyšší míru pojistného poprvé za období leden 2025. Tedy reálně odvede vyšší pojistné nejpozději do 20.února 2025, a takto v každém dalším období, až na věky. 😊

Co nás ještě čeká?

Původně byly součástí sněmovního tisku v rizikových profesích také práce v kategorii III., kde šlo o práce v chladu, horku, s vibracemi a ve vysoké fyzické zátěži. |Tato rizika ale byla ze sněmovního tisku odstraněna a ve finálním návrhu schváleném senátem nejsou. Předpokládá se, že, a je to jasně vidět z doprovodného usnesení senátu, že zaměstnancům v dalších rizikových profesích kategorizace prací III., budou zaměstnavatelé povinně přispívat prostřednictvím povinného nadstandartního příspěvku zaměstnavatele na jejich soukromé důchodové finanční produkty s předpokládanou účinností nejdříve od poloviny roku 2025.

Poznámka: některé texty jsou převzaty z důvodové zprávy

Legislativní opora: Sněmovní tisk 696, s předpokládanou účinností leden 2025

                                                                                                                                                                                                                   Tomáš Smutný

Upozornění:  

Záznam online školení Aktuality ze mzdové a personální oblasti 2025 si můžete objednat za 2 500 Kč na adresemzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých změn v oblasti mzdové a personální pro rok 2025. Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení.

 

Záznam tříhodinového online školení Srážky ze mzdy 2024 obsahující nové změny k 1. 10. 2024 si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých pravidel výpočtů exekučních i insolvenčních srážek na modelových příkladech včetně změn, které v legislativě v těchto tématech nastaly (pozor na změnu od 1. 7. 2024 a 1. 10. 2024). Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení. Případné dotazy můžete posílat emailem.