V současné době jsou důležité osobní překážky (svatba, narození dítě, úmrtí, přestěhování atd.)  řešeny v Nařízení vlády 590/2006 Sb. Nařízení vlády však od doby vzniku do současnosti nebylo novelizováno a v některých bodech vůbec nereflektuje současný stav zákonné úpravy v Zákoníku práce. Navíc je defacto ve finále legislativního procesu sněmovní tisk 775 (tzv. Flexi novela ZP) a je tedy nanejvýš vhodné i zde uvedené změny reflektovat ze strany důležitých osobních překážek. Navrhované úpravy jsou součástí: MPSV-2024/210497-521/3.

Důvod změny u důležitých osobních překážek zjednodušeně

• Pronesení změny z předpisu 230/2024 Sb. ohledně tzv. režimu „samorozvrhování“ §87a ZP
• Reflexe připravovaných změn (sněmovní tisk 775) stran zrovnoprávnění přístupu k manželům a registrovaným partnerům skrze ZP
• Dopad (sněmovní tisk 775) do běhu výpovědních dob

Důležité osobní překážky v práci po novu

Na úvod uveďme, že u překážek těchto typů:

• Vyšetření nebo ošetření
• Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
• Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
• Narození dítěte
• Pohřeb spoluzaměstnance

se vůbec nic nemění!

Nyní pojďme vzít překážku po překážce, které zbývají a ukažme si co se u nich změní!

Znemožnění cesty do zaměstnání

Stávající stav: „Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.“

Nový stav: Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání osobním dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá, a to z důvodu povětrnostních vlivů, živelních událostí a jiných mimořádných událostí.

Komentář ke změně: Termín povětrnostní vlivy, působil v praxi obtíže, a to zejména z důvodu, co vše lze/nelze pod tento pojem zahrnout. Nová úprava proto přidává k povětrnostním vlivům i živelní události a jiné mimořádné události. Tato překážka tedy napříště jednoznačně dopadne i na případy, kdy bude těžce zdravotně postiženému zaměstnanci znemožněna cesta do práce např. z důvodu záplav, požárů, sesuvů půdy, průmyslových havárií a podobných událostí, které nelze při striktním jazykovém výkladu zařadit pod pojem povětrnostních vlivů, jak uvádí důvodová zpráva.

Svatba

Stávající stav: „Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.“

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.“

Nový stav:

Svatba a uzavření partnerství

 a) Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Čerpá-li zaměstnanec pracovní volno v rozsahu 2 dní, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu pouze za den, kdy se účastnil svatebního obřadu.

b) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Pracovní volno a náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům při uzavření partnerství.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 87a zákoníku práce.

Komentář ke změně: Dosavadní znění uvádí, že zaměstnanci k účasti na vlastní svatbě náleží pracovní volno v rozsahu dvou dnů (z toho jeden k účasti na svatebním obřadu), a to s náhradou mzdy či platu za jeden den. Není však stanoveno, za který z případných dvou dnů pracovního volna náhrada mzdy či platu přísluší, což v praxi působí problémy zejména u zaměstnanců s nepravidelným rozvržením směn, u nichž se výše náhrady mzdy či platu mezi jednotlivými dny s ohledem na rozdílnou délku směny liší. Navržené znění nově jednoznačně stanoví, že pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu dvou dnů, přísluší mu náhrada mzdy či platu za den svatebního obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne (pátek) – např. proto, že svatební obřad připadne na víkend – náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna (za pátek). Nově bude překážka navázána na §87a, kam se po „prostřední“ novele ZP přesunuli zaměstnanci, kteří si rozvrhují pracovní dobu sami. Rovněž v souladu s připravovanou Flexi novelou ZP se doplňuje, že se tato překážka v práci vztahuje i na případy uzavření registrovaného partnerství, proto došlo i k přejmenování této překážky.

Úmrtí

Stávající stav: „Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.“

Nový stav:

a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 2 dny při úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob.

b) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 1 den k účasti na pohřbu a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává tento pohřeb, jde-li o úmrtí

1. rodiče, prarodiče, vnuka a sourozence zaměstnance,

2. rodiče, prarodiče a sourozence manžela nebo partnera zaměstnance,

3. manžela nebo partnera dítěte zaměstnance anebo manžela nebo partnera sourozence zaměstnance nebo

4. jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti.

c) Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na dalších 5 dní při úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 87a zákoníku práce.

Komentář ke změně:

K písm. a) a b) - Výslovně je doplněn kromě manžela i partner, ať již podle § 655 odst. 2 občanského zákoníku, nebo podle zákona o registrovaném partnerství.

Dosavadní znění písmen b) a c) v závislosti na typu rodinné vazby (popř. soužití v domácnosti) rozlišovalo mezi poskytnutím jednoho dne pracovního volna s náhradou mzdy či platu k účasti na pohřbu dané blízké osoby, a poskytnutím pouze nezbytně nutné doby v rozsahu nejvýše jednoho dne. Navrhovaná úprava toto nepřehledné dělení slučuje tak, že nové písmeno b) nyní stanoví, že pracovní volno s náhradou mzdy či platu pro účely účasti na pohřbu vyjmenovaných blízkých osob přísluší vždy v rozsahu jednoho dne, a další den náleží, pokud zaměstnanec zároveň obstarává pohřeb těchto osob. Nově tedy nebude nutné obtížně prokazovat, že zaměstnanec např. na pohřbu prarodiče strávil pouze nezbytně nutnou dobu, ale pracovní volno s náhradou mzdy či platu mu bude vždy příslušet v rozsahu celého dne.

K písm. c) Změnou je zavedení práva na až pět dalších „neplacených“ dní pracovního volna v případech úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.

Dosavadní právní úprava poskytuje dva dny pracovního volna s náhradou mzdy při úmrtí manžela, druha nebo dítěte (a další den k účasti na pohřbu), ale např. v případě sourozenců či rodičů, natožpak prarodičů či vnuků, už takovéto volno poskytováno není vůbec a přísluší pouze k účasti na pohřbu, popř. k organizaci pohřbu. Je přitom zjevné, že vyrovnat se se ztrátou takto blízkých osob není pro většinu zaměstnanců jednoduché a dosavadní rozsah pracovního volna, či jeho úplná absence, vytváří sociálně necitlivý stav, kdy je pozůstalý zaměstnanec nucen buď nastoupit do práce, nebo si např. na období bezprostředního truchlení žádat o dovolenou, k čemuž není tento institut primárně určen.

Navrhovaná podoba písmene c) tedy tento nežádoucí stav odstraňuje a umožňuje zaměstnancům v případě potřeby čerpat v souvislosti s úmrtím vyjmenovaných osob dalších až pět dní volna. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně velký rozsah pracovního volna, je navrhováno jako „neplacené“, neboť se nejeví spravedlivé požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy či platu v takto velkém rozsahu v případě, který nemohl nijak ovlivnit.

Rovněž dochází k úpravě v podobě nahrazení odkazu na § 317 zákoníku práce odkazem na § 87a zákoníku práce ve větě, která právo na náhradu mzdy či platu přiznává i zaměstnancům uvedeným v tomto ustanovení, tedy zaměstnancům, kteří si rozvrhují pracovní dobu sami.

Doprovod

 Stávající stav: „ 

a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

 1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

 b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

 c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.“

Nový stav:

 a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, partnera, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela nebo partnera; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.

Komentář ke změně: Doplňují se slova „a zpět“ a tím je jasně dáno, že pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení se nevztahuje pouze na doprovod tam, ale i na doprovod zpět. Tento výklad široce převládá již za současné úpravy. Jeví se totiž jako naprosto absurdní, aby zaměstnanec měl právo doprovodit svého rodinného příslušníka pouze do zdravotnického zařízení, ale tam by ho musel zanechat a zpět by se již rodinný příslušník musel dopravit bez doprovodu, ačkoliv z logiky věci po podstoupeném ošetření či vyšetření mnohdy bude na doprovodu závislejší než při cestě do zdravotnického zařízení.

Dále se rozšiřuje právo na tuto překážku v práci dosud vztahující se pouze na manžele (a případně druhy) i na partnery, kteří v minulosti uzavřeli registrované partnerství. Pracovní volno s náhradou mzdy či platu tak zaměstnanci přísluší rovněž v případech doprovodu partnera zaměstnance anebo rodiče a prarodiče jeho partnera.

Přestěhování

Stávající stav: „

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.“

Nový stav:

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 87a zákoníku práce.

Komentář ke změně: Dochází pouze k nahrazení odkazu na § 87a zákoníku práce, neboť úprava rozvrhování pracovní doby zaměstnancem se v zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2025 přesunula do tohoto ustanovení.

Vyhledání nového zaměstnání

Stávající stav: „Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.“

Nový stav:

Před skončením pracovního poměru se zaměstnanci poskytne pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání, a to

a) s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dní, má-li skončit pracovní poměr na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu,

b) bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 2 dní, má-li skončit pracovní poměr na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu,

c) bez náhrady mzdy nebo platu v rozsahu nejvýše 4 dní, má-li skončit pracovní poměr jinak, než je uvedeno v písmenu a) a b).

Další pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se zaměstnanci poskytne na nezbytně nutnou dobu pro účely využití poradenských služeb krajských poboček Úřadu práce, a to v rozsahu nejvýše 2 dnů v případech uvedených v písmenech a) a c) a nejvýše 1 den v případě uvedeném v písmenu b).

Pokud zaměstnanec čerpá pracovní volno v rozsahu části směny, považuje se za vyčerpaný celý den pracovního volna.

Komentář ke změně: Navrhuje se přepracování překážky v práci pro účely vyhledání nového zaměstnání tak, aby překážka v práci podle písm. a) a b) diferenciovala rozsah pracovního volna v závislosti na výpovědním důvodu.

V případě skončení pracovní poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má tedy zaměstnanec právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového zaměstnání s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu až 4 dní.

Zatímco zaměstnanec, u něhož dochází ke skončení pracovního poměru na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce anebo dohody uzavřené z téhož důvodu, má právo pouze na pracovní volno v rozsahu nejvýše 2 dní a stejně jako za současné právní úpravy se jedná o pracovní volno neplacené.

V případě překážky v práci podle písm. c) pak zaměstnanci stejně jako dosud přísluší pracovní volno zejména v situacích, kdy pracovní poměr končí na základě výpovědi dané zaměstnancem (bez ohledu na její důvod), uplynutím doby určité, nebo se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na rozvázání pracovního poměru z jiného důvodu než podle § 52 zákoníku práce.

Zároveň dochází k uvedení rozsahu pracovního volna standardně ve dnech, namísto dosud užívané složité konstrukce v podobě půldnů příslušejících za každý týden výpovědní doby, která navíc zbytečně komplikovala praktické využití. Zvolené řešení je takové, že i při čerpání pracovního volna pouze v části směny zaměstnanec „spotřebuje“ jeden den pracovního volna. Pracovní volno k vyhledání zaměstnání nicméně zaměstnanci přísluší toliko na nezbytně nutnou dobu, resp. je účelově určené a slouží např. k tomu, aby se zaměstnanec zúčastnil osobního pohovoru do nového zaměstnání. Zaměstnanec je tedy povinen prokázat, po jakou dobu se pohovoru a souvisejících úkonů účastnil.

Dále se navrhuje přidat k dosavadnímu rozsahu pracovního volna ještě další „doplňkové“ pracovní volno navázané na využití poradenských služeb krajské pobočky Úřadu práce, a to s cílem motivovat zaměstnance ke včasnému a častějšímu využívání poradenské intervence krajské pobočky Úřadu práce. Toto řešení má potenciál zkrátit či plně eliminovat dobu nezaměstnanosti, neboť umožní zahájit hledání nového zaměstnání, řešit případnou rekvalifikaci apod. ještě před skončením dosavadního pracovního poměru. To by ve výsledku mělo přinést i snížení nákladů na pasivní politiku nezaměstnanosti, tj. vyplácení různých přímých i nepřímých podpor uchazečům o zaměstnání.

Pracovní volno k využití poradenských služeb krajské pobočky Úřadu práce je konstruováno skutečně jako „doplňkové“, což znamená, že je určeno především pro případy, kdy již zaměstnanec vyčerpal „základní“ rozsah „obecného“ pracovního volna, a to zpravidla k jiným účelům, než je využití služeb krajské pobočky Úřadu práce. Zároveň však z textu ustanovení nijak nevyplývá, že by zaměstnanec nemohl využít služeb krajské pobočky Úřadu práce rovnou, což je podstatné zejména v případech podle písm. a), kdy je zaměstnanci ono „obecné“ pracovní volno poskytováno s náhradou mzdy či platu. Pokud by tedy takový zaměstnanec k vyhledání nového zaměstnání využil pouze služeb krajské pobočky Úřadu práce, přísluší mu i tak až do rozsahu 4 dní náhrada mzdy či platu – i využití poradenských služeb krajské pobočky Úřadu práce totiž nepochybně spadá pod „vyhledání nového zaměstnání“, a bylo by těžko ospravedlnitelné zaměstnance „trestat“ za to, že se místo neformálního hledání nového zaměstnání (či využití komerčních služeb) rozhodl obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce.

Ustanovení je tedy třeba vykládat tak, že zaměstnanci náleží v rozsahu podle písmen a), b) a c) pracovní volno k jakýmkoliv účelům spojeným s vyhledáním nového zaměstnání, včetně využití služeb krajské pobočky Úřadu práce a nadto mu ještě ve stanoveném rozsahu náleží další pracovní volno, které je však už striktně navázáno na využití služeb krajské pobočky Úřadu práce.

Legislativní opora: MPSV-2024/210497-521/3 a Předpokládaný datum účinnosti 1. dubna 2025.

Texty komentářů byly zcela či z části převzaty z důvodové zprávy k Návrhu nařízení.

                                                                                                                                                                                                                 Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Zdaňování příjmů ze závislé činnosti 2024/2025 a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

ONLINE ŠKOLENÍ - Aktuality ze mzdové a personální oblasti 2025 Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých změn v oblasti mzdové a personální pro rok 2025. Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení.

Záznam tříhodinového online školení Srážky ze mzdy 2024 obsahující nové změny k 1. 10. 2024 si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

Webový seminář nabízí kompletní objasnění veškerých pravidel výpočtů exekučních i insolvenčních srážek na modelových příkladech včetně změn, které v legislativě v těchto tématech nastaly (pozor na změnu od 1. 7. 2024 a 1. 10. 2024). Vše bude probráno v příkladech a animacích včetně řešení. Případné dotazy můžete posílat emailem.