Údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024 jsou uvedeny v předpisu č. 286/2023 Sb., který nabývá účinnosti 1. 1. 2024.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

• Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 40 638 Kč.
• Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 1,0819.

Z výše uvedených hodnot, respektive jejich vynásobením a zaokrouhlením výsledné částky na koruny směrem nahoru, vychází jedna z podstatných „konstant“, která ovlivňuje celou řadu parametrických hodnot mzdové agendy, a nazýváme ji Průměrnou mzdou pro účely důchodového pojištění.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění                                                                                                            

Z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu se stanoví průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2024 takto: 40 638 x 1,0819 = 43 966,25 Kč, zaokr. 43 967 Kč

Redukční hranice nemocenského pojistného pro účely náhrady mzdy/platu/odměny při DPN

Od 1. ledna 2024 se zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro stanovení výše náhrady mzdy/platu/odměny v době prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény. Jednotlivé redukční hranice se vypočítávají dle postupu uvedeného v § 22 Zákona o Nemocenském pojištění. Pro rok 2024 se bude jednat o:

1. redukční hranice v nemocenském pojištění = 1 466 Kč

2. redukční hranice v nemocenském pojištění = 2 199 Kč

3. redukční hranice v nemocenském pojištění = 4 397 Kč

I v roce 2024 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy/platu/odměny po dobu prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti/karantény. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru.      

1. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 256,55 Kč

2. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 384,83 Kč

3. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 769,48 Kč

Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy atd.) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Vypočtená hodnota se pak ještě jednou celá redukuje 60 %.

Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 256,55 Kč započte z 90 %, tj. maximálně 230,895 Kč. Průměrný hodinový výdělek v pásmu 256,55 Kč až 384,83 Kč se započte z 60 %, tj. maximálně 76,968 Kč.

Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 384,83 až 769,48 Kč se započte z 30 %, tj. maximálně 115,395 Kč.

Maximální možný průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy/platu/odměny po redukci by tak činil 230,895 + 76,968 + 115,395 tj. 423,258 Kč.

Náhrada mzdy/platu/odměny je poskytována za pracovní dny (vypsané směny) a je stanovena na 60 % z redukovaného výdělku, tj. maximálním možná náhrada na hodinu vychází pro rok 2024 na 423,258 x 60 % = 253,95 Kč /hod.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Od 1. ledna 2024 NEDOCHÁZÍ ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a hodnota zůstává na hladině 4 000 Kč. V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP”) se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Výpočet pro rok 2024: jedna desetina z částky 43 966,25 Kč činí 4 396,625 Kč, po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu dolů 4 000 Kč.

Tato částka má trojí dopad:

1. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění a zároveň příjem, při jehož dosažení je založena účast na nemocenském pojištění u zaměstnání malého rozsahu.

2. Rozhodný příjem pro účast na zdravotním pojištění u DPČ, zaměstnanců pečovatelské služby a členů družstva bez pracovně právního vztahu k družstvu.

3. Hranice pro uplatnění srážkové daně při neučiněném prohlášení poplatníka k dani §6 odst. 4 b) Zákona o daních z příjmů u tzv. ostatních drobných příjmů.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení od roku 2012 činí 48násobek průměrné mzdy a bude to tak i v roce 2024.

Pro rok 2024 činí maximální vyměřovací základ: 43 967 x 48 = 2 110 416 Kč

Připomeňme, že na „chování“ maximálního vyměřovacího základu se nic v praxi nemění. Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 2 110 416 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude, a to ani za zaměstnance a ani za zaměstnavatele. Pokud by mě zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 2 110 416 Kč. Po skončení roku si pak požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své jednotlivé zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.

Částka maximálního vyměřovacího základu má vliv na zdanění příjmů ze závislé činnosti. Do částky 48násobku průměrné mzdy se odvádí daň z příjmů ve výši 15 % a nad tuto hranici ve výši 23 %. To ale platí v roce 2023 pravděpodobně naposledy. Pro rok 2024 v rámci připravovaného konsolidačního balíčku se mění tato hranice a nově se od ledna 2024 (pravděpodobně, zatím úprava neprošla ani sněmovnou) bude jednat o 36násobek průměrné mzdy. To by znamenalo částku 1 582 812 Kč. V roce 2024 tak bude sazba 15 % použita u ročních příjmů do částky 1 582 812 (43 967 x 36; v roce 2023 šlo o 1 935 552 Kč) a nad tuto hranici se použije sazba daně 23 %.

Sazba daně 15 % u záloh se v roce 2024 použije u příjmu do 3násobku průměrné mzdy (dříve šlo o 4násobek) 131 901 Kč/měsíčně (v roce 2023 to bylo do 161 296 Kč) a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23 %.

Slevy na pojistném

Nezapomeňme prosím, že zde máme od 1. února 2023 předpis 216/2022 Sb., jenž přinesl podstatnou změnu v oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení ve vazbě na zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců. Detailněji popsáno zde.

Ve vazbě na průměrnou mzdu jsou v aparátu slev na pojistném dvě záležitosti.

Dle odstavce 3) §7a) zákona 589/1992 Sb. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud:

a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy.

Průměrná mzda

Jedná se o průměrnou mzdu pro účely důchodového pojistného (pro rok 2024 se bude jednat o 43 967 Kč) „1,5násobek Průměrné mzdy – důchodové pojištění“ pro rok 2024 půjde o 65 950,5 Kč, v roce 2023 šlo o 60 486 Kč. Údaj bude představovat strop a tedy maximální možnou částku, kterou může dotyčný obdržet ve všech vyměřovacích základech sociálního pojistného všech svých pracovních poměrů v daném měsíci u zaměstnavatele. Pokud by částku v daném měsíci překročil, nebude moci zaměstnavatel slevu na zaměstnance v tomto měsíci uplatnit. To ale neznamená, že by jej zaměstnavatel odhlašoval u ČSSZ z uplatnění slevy. Jednoduše například jen tento měsíc slevu neuplatní, protože zaměstnanec vybočil z definovaných mantinelů. Výše uvedený strop platí pro všechny skupiny zaměstnanců včetně osob mladších 21 let. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ sociálního pojistného musí být na koruny, pak lze dovodit, že je třeba výslednou částku viz výše zaokrouhlit na koruny směrem dolů, byť to zákon neobsahuje. Půjde tedy o hranici 65 950 Kč, při jejímž překročení nepůjde již slevu uplatnit.

Vyměřovací základ přepočtený na hodinu

1,15 % z průměrné mzdy = 1,15 % x 43 967 = 505,6205 Kč/hod (v roce 2023 šlo o 463,726 Kč/hod).

 

Tomáš Smutný