UPOZORNĚNÍ: Omlouvám se za početní chybu v původním článku. Níže naleznete opravenou verzi s aktualizovanými údaji. 

Údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2027 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2027 a o zvýšení důchodů v roce 2027 jsou uvedeny v předpisu 177/2026 Sb., který nabude na účinnosti 1.1.2027.

 

 

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

·       Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 činí 48 900 Kč.

·       Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 činí 1,0565.

Z výše uvedených hodnot, respektive jejich vynásobením a zaokrouhlením výsledné částky na koruny směrem nahoru, vychází jedna z podstatných „konstant“, která ovlivňuje celou řadu parametrických hodnot mzdové agendy a nazýváme ji „Průměrnou mzdou pro účely důchodového pojištění“.

 

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění

                                                                                                           

Z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu se stanoví průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2027 takto: 48 900 x 1,0565 = 51 662,85 Kč, zaokr. na korunu nahoru = 51 663 Kč

 

 

Redukční hranice nemocenského pojistného pro účely náhrady mzdy/platu/odměny při DPN

V §22 Zákona o nemocenském pojistném je uveden postup, kterým se kalkulují redukční hranice.

„V kalendářním roce činí

a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu,

b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice,

c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice;

částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to po výpočtu všech redukčních hranic podle písmen a) až c).

Od 1. ledna 2027 se tedy zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro stanovení výše náhrady mzdy/platu/odměny v době prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény. Jednotlivé redukční hranice se vypočítávají dle postupu uvedeného v § 22 Zákona o Nemocenském pojištění. Pro rok 2027 se tak bude jednat o:

První redukční hranice činí …………..1 723 Kč (1 633 Kč)

Druhá redukční hranice činí…………..2 584 Kč (2 449 Kč)

Třetí redukční hranice činí…………….5 167 Kč (4 897 Kč)

Údaje v závorkách jsou pro srovnání ty, které byly platné pro rok 2026.

 

Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN pro rok 2027

Výpočet náhrady mzdy/platu/odměny (průměrný výdělek v předchozím kalendářním čtvrtletí) a stanovení redukčních hranic v souladu s §192 ZP a s § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb.:

1. hranice               1 723 × 0,175 = 301,525 Kč

2. hranice               2 584 × 0,175 = 452,2 Kč

3. hranice               5 167 × 0,175 = 904,225 Kč

Do první redukční hranice se započte 90 %               271,37 Kč

Rozdíl mezi 1. a 2. redukční hranicí 60 %                   90,405 Kč

Rozdíl mezi 2. a 3. redukční hranicí 30 %                   135,60 Kč

Maximální redukovaný výdělek                                   497,375Kč

Náhrada mzdy je za pracovní dny stanovena jako 60 % z redukovaného výdělku, tedy:

 

Maximální náhrada mzdy/platu/odměny, na kterou dotyčný dosáhne, je 60 % z 497,375 = 298,43 Kč / hod

 

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Od 1. ledna 2027 DOCHÁZÍ ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění z hodnoty 4 500 na 5 000 Kč.

Proč? V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP”) se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Výpočet pro rok 2027: jedna desetina z částky 51 662,85 Kč činí 5 166,285 Kč, po  zaokrouhlení na celou pětisetkorunu dolů 5 000 Kč.

Tato částka má trojí dopad:

A)    Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění a zároveň příjem, při jehož dosažení je založena účast na nemocenském pojištění u zaměstnání malého rozsahu

B)    Rozhodný příjem pro účast na zdravotním pojištění u DPČ, zaměstnanců pečovatelské služby a členů družstva bez pracovně právního vztahu k družstvu  (škrtnutý text představuje změnu pro rok 2026) a odměn členů SVJ

C)   Hranice pro uplatnění srážkové zálohové daně při neučiněném prohlášení poplatníka k dani §6 odst. 4 b) Zákona o daních z příjmů u tzv. ostatních drobných příjmů. Od ledna 2027 již nebude existovat srážková daň dle §6, tuto nahradí zálohová forma zdanění (ale s jiným režimem zaokrouhlování)! Sněmovní tisk 189.

 

Rozhodný příjem pro DPP od roku 2027

Výpočet částky rozhodného příjmu = 25% průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkoruny směrem dolů.

25% x 51 663 = 12 915,75 Kč  po zaokrouhlení na pětisetkoruny dolů = 12 500 Kč

Nadále platí, že stejný rozhodný příjem u DPP je nastaven v oblasti zdravotního pojistného.

Pozor:  Již nebude platit, že tato částka představuje hranici pro uplatnění (neuplatnění) srážkové daně při neučiněném prohlášení poplatníka k dani §6 odst. 4 a) Zákona o daních z příjmů u ostatních drobných příjmů. Důvodem je skutečnost, že ona srážková daň bude nahrazena zálohou daně, ovšem s jiným režimem zaokrouhlení (Sněmovní tisk 189).

 

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení od roku 2012 činí 48násobek průměrné mzdy a bude to tak i v roce 2027.

Pro rok 2027 činí maximální vyměřovací základ: 51 663 x 48 = 2 479 824 Kč

Připomeňme, že na „chování“ maximálního vyměřovacího základu se nic v praxi nemění. Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné (sociální) odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 2 479 824 Kč.  Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude, a to ani za zaměstnance a ani za zaměstnavatele. Pokud by měl zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 2 479 824 Kč.  Po skončení roku si pak požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své jednotlivé zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ. V roce 2026 činil maximální vyměřovací základ hodnotu = 2 350 416 Kč.

 

Zdanění příjmů ze závislé činnosti

Částka průměrné mzdy má i vliv na zdanění příjmů ze závislé činnosti. Do částky 36násobku průměrné mzdy se odvádí daň z příjmů ve výši 15 % a nad tuto hranici ve výši 23 %. Pro rok 2027 to znamená částku 1 859 868  Kč. V roce 2027 tak bude sazba 15 % použita u ročních příjmů do částky 1 859 868  Kč (51 947 x 36; v roce 2026 šlo o 1 762 812 Kč) a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.

Sazba daně 15 % u měsíčních záloh se v roce 2027 použije u příjmu do 3násobku průměrné mzdy 154 989 Kč/měsíčně (v roce 2026 to bylo do 146 901 Kč) a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23 %.

 

Slevy na pojistném

Nezapomeňme prosím, že zde máme od 1. února 2024 předpis 216/2024 Sb., jenž přinesl podstatnou změnu v oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení ve vazbě na zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců. Detailněji popsáno zde.

Ve vazbě na průměrnou mzdu jsou v aparátu slev na pojistném dvě záležitosti.

Dle odstavce 3) §7a) zákona 589/1992 Sb. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud:

·       a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

·       b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy.

 

Průměrná mzda x 1,5

Jedná se o průměrnou mzdu pro účely důchodového pojistného (pro rok 2027 se bude jednat o 51 663 Kč) „1,5násobek Průměrné mzdy – důchodové pojištění“ pro rok 2027 půjde o 77 495 Kč, v roce 2026 šlo o 73 451 Kč) zaokrouhluje se na korunu nahoru. Údaj bude představovat strop, a tedy maximální možnou částku, kterou může dotyčný obdržet ve všech vyměřovacích základech sociálního pojistného všech svých pracovních poměrů v daném měsíci u zaměstnavatele. Pokud by částku v daném měsíci překročil, nebude moci zaměstnavatel slevu na zaměstnance v tomto měsíci uplatnit. To ale neznamená, že by jej zaměstnavatel odhlašoval u ČSSZ z uplatnění slevy. Jednoduše například jen tento měsíc slevu neuplatní, protože zaměstnanec vybočil z definovaných mantinelů. Výše uvedený strop platí pro všechny skupiny zaměstnanců včetně osob mladších 21 let.

Vyměřovací základ přepočtený na hodinu

 1,15 % z průměrné mzdy = 1,15 % x 51 663 = 595 Kč/hod – zaokrouhluje se na korunu nahoru (v roce 2026 šlo o 564 Kč/hod).

 

Od daně osvobozený příjem do limitu

 

„Zdravotnické“ benefity dle §6 odst. 9 písm. d) bod 1. budou limitovány jako od daně osvobozené příjmy do hodnoty průměrné mzdy, tedy do hodnoty 51 633 Kč za rok (2027) a jednoho zaměstnavatele.

 

Limit pro ovocnáře/zelináře

Uplatnění slevy na pojistném ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu sociálního pojistného zaokrouhleno na korunu nahoru u DPP sjednaných dle §6 Zákona 252/1997 Sb. je limitováno stropem maximálního výdělku v DPP jež se opírá o platnou výši průměrné mzdy.

Sleva nenáleží, pokud by v kal. měsíci měl zaměstnanec úhrn započitatelných příjmů ze všech DPP sjednaných dle 252/1997 Sb. vyšší, jak průměrná mzda pro účely důchodového pojistného zaokrouhlená na 500 Kč směrem dolů

 

Tj: pro rok 2027 hodnota = 51,5 tis. Kč neb => 48 900 x 1,0565 = 51 662,85 Kč (na 500 Kč dolů = 51 500 Kč. V roce 2026 se jednalo o hodnotu 48 500 Kč.

 

                                                                                                                                                                                                                     Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Jednotné Měsíční Hlášení Zaměstnavatele (JMHZ)  Na obzoru je nový „super výkaz“, který zaměstnavatel bude muset zasílat každý měsíc na ČSSZ. Pojďte se s námi na tuto změnu připravit. Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Zdaňování příjmů ze závislé činnosti 2025/2026 a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025  Připravujete se na roční zúčtování daně? Neorientujete se dokonale ve všech slevách na dani, nezdanitelných základech daně i daňových zvýhodněních. Co vše potřebujete mít v rukou pro správné zpracování ročního zúčtování, kdo za ně odpovídá? Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.