V této sekci Vám chceme poskytnout konkrétní informace nebo rozbory aktuální problematiky. Některé články jsou napsané přímo pro náš web, jiné pro některé z našich partnerských médií. Ohledně produktů a služeb, které poskytujeme v oblasti mezd a pracovního práva, je pro Vás vytvořen jednoduchý přehled, který naleznete zde.
Nakonec s platností od 1. prosince se nám do mzdové agendy vrátí Mimořádný příspěvek v karanténě/izolaci (tzv. „Izolačka“). Předpis byl integrován ve Sbírce zákonů jako 518/2021 Sb.
Knihou světoznámého autora Julesa Verna: Zmatek nad Zmatek by se dal jednoduše charakterizovat stav ohledně návaznosti/nenávaznosti jednotlivých typů sociálních událostí (DPN, karanténa, izolace). Jak to tedy vlastně má být? Pojďme se tedy společně podívat na jednotlivé skutečnosti vyplývající z níže uvedených příkladů, jež byly takto odsouhlaseny metodikem na nemocenské pojistné z ČSSZ.
Dne 6. prosince 2021 byla ze strany Českého statistického úřadu vydána průměrná mzda za 1. až 3. kvartál roku 2021. Jedná se o průměrnou mzdu pro účely zaměstnanosti. Její hodnota meziročně roste z částky 34 611 Kč (rok 2020) na
37 047 Kč. V dnešním článku se podíváme na vlivy této částky v roce 2022 napříč mzdovou agendou.
Minulý týden jsme vás informovali o mimořádném příspěvku v karanténě od 1. listopadu 2021. V sněmovně však došlo díky pozměňovacím návrhům k posunu účinnosti tohoto zákona na 1. prosinec 2021. Zákon nyní míří do Senátu.
S platností od 1. listopadu se nám vrací Mimořádný příspěvek v karanténě/izolaci (tzv. „Izolačka“). Předpis zatím nebyl integrován ve Sbírce zákonů, ještě jej musí schválit Sněmovna, Senát a poté podepsat prezident. Nicméně předpis běží v tzv. stavu nouze a měl by tak být na všech stranách projednán co nejrychleji. Sněmovní tisk, který o této změně pojednává je označen číslem 50.
Od 1. 1. 2022 nabývá účinnosti novela zákona o daních z příjmů v souvislosti se změnami exekučního řádu, v rámci které se zavádí nová sleva na dani u zastavených exekucí. Jedná se o zákon: 286/2021 Sb. jenž tuto novinku přináší.
Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda. Bude o tom rozhodovat vláda.
Od ledna 2022 se u měsíčně odměňovaných zaměstnanců v plném úvazku navyšuje hodnota minimální mzdy na hodnotu 16 200 Kč. Pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou ve stanovené pracovní době 40 hodin/týden bude platit nově minimální hodinová mzda ve výši 96,4 Kč/hod.
Finanční správa zveřejnila nové vzory tiskopisů k dani z příjmů ze závislé činnosti, k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2021 a pro zdaňovací období 2022.
1. ledna 2022 nabývá účinnosti předpis č. 356/2021 Sb., který udává změnu výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a jeho přepočítacího koeficientu, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a zvýšení důchodu v roce 2022. MPSV pravidelně sděluje částky redučkních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu ve sdělení č. 380/2021 Sb.
Ve sbírce zákonů se dne 18. 10. 2021 objevila Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí 375/2021 Sb. Tato vyhláška je v souladu s § 189 odst. 2) Zákoníku práce v situaci, kdy se cena pohonných hmot v průběhu roku zvýší či sníží alespoň o 20 %. Vyhláškou se zvyšuje průměrná cena automobilového benzinu 95 oktanů.
Díky vyhlášce se zvyšuje průměrná cena automobilového benzinu 95 oktanů z 27,80 Kč na 33,80 Kč. Jelikož účinnost této změny je od 19. 10. 2021, použije se zvýšená sazba při výpočtu cestovních náhrad při pracovních cestách již od tohoto dne!
Pozor: Ceny nafty se rovněž zvýšily, ale k navýšení průměrné ceny ve vyhlášce nedošlo, takže řidiči s dieselovými motory budou muset i nadále prokazovat vyšší cenu dokladem o nákupu nafty.
V tomto článku je věnován prostor zásadním pravidlům týkajících se dohod mimo pracovní poměr a situacím, kdy u takových zaměstnanců dojde k DPN. Případně, kdy je jim nařízena karanténa. Zodpovíme několik hlavních otázek týkajících se DPN a ukážeme si výpočet na praktickém příkladu.
Dne 10. května 2021 jsme Vám zde na praktickém příkladě ukázali, jak správně vypočítat srážky ze mzdy. Nyní se pojďme podívat na stejný příklad, který ovšem je doplněn o náhradní výživné. I v tomto článku jsou uvedené texty věnovány složitým pravidlům výpočtu srážek ze mzdy. Vysvětlíme zde různá zákoutí výpočtu s důrazem na výživné.
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o nemocenském pojištění (Sněmovní tisk 695), která rozšiřuje možnosti získání ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, aby lépe umožňovaly péči o blízké. Změny se týkají také otcovské poporodní péče, kterou novela prodlužuje na dva týdny. Pokud změny schválí Senát a podepíše prezident, vejdou v účinnost 1. 1. 2022.
Dne 23. června jsme Vás s předstihem informovali v článku “Hranice pro uplatnění daňového bonusu, zvýšení daňových zvýhodnění na děti“ o dopadu Sněmovního tisku 1116. Tento Sněmovní tisk byl po doplněních ze strany Senátu znovu projednáván Poslaneckou sněmovnou, a po podpisu prezidenta bude uveřejněn ve Sbírce zákonů. Nicméně, na posledních chvíli došlo ještě k podstatným změnám ve vztahu k účinnosti obou v článku popisovaných záležitostí.
Od 1. ledna 2022 se mění Vyměřovací základ osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát.
Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna 2022 zvýšit minimální mzda. Však kdy se naposledy shodla, že? Pojďme se více podívat pod pokličku změny minimální mzdy či zaručené mzdy v příštím roce.
Za účelem udržení zaměstnanosti v krizových situacích (nejen v době covidové pandemie) míří tzv. Kurzarbeit pomalu ale jistě do Sbírky zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1025, jehož součástí je krom výše zmíněné částečné práce také několik změn zákona o zaměstnanosti. Pozor také na změnu zákona o Nemocenském pojištění - o tom až příště.
Jedním z historických problémů týkající se oblasti exekucí byla možnost „dvojího“ postihu příjmu zaměstnance. A to jednak formou srážek ze mzdy, a poté bohužel také postižením financí na bankovním účtu zaměstnance, kam mu zaměstnavatel zaslal zbývající část mzdy po provedení srážek ze mzdy. Z čeho pak měl zaměstnance vlastně žít? Praxe se tak s touto problematikou vypořádávala tak říkajíc „po svém“ například výplatou mzdy v hotovosti nebo zasíláním mzdy na platební účet jiné osoby než byl sám zaměstnanec. Aby se podobným situacím předešlo, byl do legislativy zakotven institut tzv. chráněného účtu.
Novela 285/2020 Sb. (zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákoník práce“) platná od ledna letošního roku přinesla v § 203a odst. 3 novinku, kdy má zaměstnavatel od 1. 1. 2021 nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu (dále jen „náhrada mzdy“) poskytnuté zaměstnanci při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež ze státního rozpočtu.